Autor:admin

Za účasti dvou odchovanců MFF Neratovice začalo včera 11. 7. 2014 ve 12:30 tichomořského letního času mistrovství světa v softballu juniorů. Oficiální zahajovací ceremoniál otevřel mistrovství v 17:30 a Češi se na hřiště postavili v 19:30 a na začátek je nečekal nikdo jiný než domácí Kanada. Do Kanady z Neratovic odcestovali Honza Svatoň a Tomáš Vokšický a do prvního zápasu nastoupil Honza Svatoň v základní sestavě a Tomáš Vokšický připraven střídat. Výsledek 7:0 pro domácí Kanadu není na začátek sice povzbudivý, ale není všem dnům konec, ba naopak. Český tým odehraje po jednom zápase každý den až do příštího pátku 18. 7., v sobotu pak začínají vyřazovací boje. Aktuální dění je možné sledovat buď na www stránkách Softball.cz nebo na oficiálních stránkách mistrovství zde. Je zde možné on-line sledování aktuálních zápasů a následné podrobné statistiky včetně vývoje zápasů nadhoz po nadhozu. Celé naší reprezentaci a Honzovi a Tomovi obzvlášť přejeme hezkou hru:-)

Další turnaj třetí ligy se koná v nám dobře známém Merklíně, který kooperuje se Spáleným Poříčím. Riskujem a zamlouváme ubytování U Josefa s dvojměsíčním předstihem a rizikem přejíždění do Poříčí. Naštěstí všechno vychází jak má a naše skupina A se hraje v Merklíně. Spolu s námi dostaneme do skupiny Eagles B (vítěze 1. turnaje) a Mistrál. Navíc víme, že pokud skončíme první nebo druzí ve skupině, zůstaneme v Merklíně i v neděli. A tento cíl by měl být reálný. Ale postupně.

Do Merklína přijíždíme v hojném počtu už v pátek. Postupně doráží Pan Otec s Evžou, Máří a Terkou, Věrka s Janinou a Marťou a Míša s Andy, Madlou a ROmčou. Později ještě dorazí Haňa s dětma. Na večírku řešíme matematickou úlohu vycházející z Terezčiny hry Dobble. Matematicky zaměřená čast osazenstva postupně mění trochu zadání, ale nakonec vypotí vzorec n x (n-1) + 1, zatímco humanitní část osazenstva (Máří) na to jde hrubou silou a obětavým výkonem podporuje platnost vzorce. Nespecififikovaná skupina Evža s Romčou úlohu nejprve ignorují, ale nakonec dělají kontrolu Máří. Úkol postoupila Janina, která už ví na co mají její kolegové Ptáka, manželovi a dvěma docentům a přislíbila brzy dodat výsledky. Schválně jestli budou totožné 😉

Dopoledne stíháme královskou snídani a pak se to různí – někdo procházku, někdo na hemenex a někdo další spánek. Sraz jsme měli až v jednu na hřišti. Páteční grupu ještě doplnily Adél, Hubka, Hudla a Skippy. A na koloběžce se zjevil Voťas jakožto náš víkendový kauč.

Jako první jsme se utkaly s holkama z Eagles B, které nás při posledním střetnutí pěkně rozstřílely. Dvoubodové vedení z prvních dvou směn jsme neudržely a odešly s prohrou 2:8. Chtěly jsme je aspoň víc potrápit, ale nevyšel nám útok ani obrana. Eagles tímto zápasem vyhrály skupinu a nakonec zaslouženě i celý turnaj, ani jednou neprohrály a všechny výsledky byly jednoznačně v jejich prospěch.

O druhém a třetím místě ve skupině rozhodoval večerní zápas s Mistrálem. V pálkařském boxu pokračovala ranní mizérie. Mistrál na tom byl díky Romče ještě hůř než my a tak jsme vyhrály 11:4. Druhý flek ve skupině nás jednak poslal do bojů o celkové čtvrté až šesté umístění v turnaji a jednak nás udržel v Merklíně. To bylo fajn ale stejně nás čekalo ranní vstávání.

Večírek se tradičně vydařil. Pod vlivem desítky, jedenáctky, dvanáctky, šestnáctky i vínka jsme se moc hezky uvolnily. Kauč po našem super výkonu chtěl asi přepnout na dámské myšlení a tak to zkoušel přes mix pomerančového džusu s bílým vínem. No co si budem povídat moc mu to nepomohlo a ani v neděli z nás asi moc nadšenej nebyl.

Hned ráno jsme nastoupily proti Spectru, kterému jsme měly co vracet z posledního turnaje. I tentokrát to bylo o bod, 5:4, ale v náš prospěch. Přestože se na pálce stále nedařilo, byl to asi náš nejlepší zápas na turnaji.

Po něm jsme daly dvě svačiny, teda svááááááááčiny. Myslím, že v nich byl náš výkon konečně kvalitní 🙂 Následovala třízápasová pauza vyplněná balením, obědem, spánkem, běháním (kdo jinej než Adél) …

Poslední zápas jsme vyzvaly Kladno. Ani tentokrát nebyl náš výkon nikterak přesvědčivý. Pálka měla alespoň vzrůstající tendenci, na rozdíl od obrany, která měla tendenci klesající. O ne příliš kvalitním výkonu hovoří výsledek 9:14 v náš prospěch.

Bilance tří výher a jedné prohry, která nám vynesla celkové 4. místo, nezní nijak hrozně. Ale náš výkon byl nemastný neslaný. První dva turnaje jsme se opíraly o pálku, ta teď byla přímo děsivá. Řada pálkařů pálila jeden luft za druhým. Utrpení některých pálkařů zmírňovaly soupeřovy nadhazovačky, několika dobře mířenýma ranama. Nebyl nikdo kdo by dokázal odpálit v každém zápase. Příjemným pálkařským výkonem se prezentovala Marťa. Ze zbytku jmenuju ještě Haňu, Máří a Hudlu. Obrana fungovala oproti předchozím turnajům naopak o trochu líp, ale k bezchybnému výkonu to mělo ještě hodně daleko. Za slušnou výsledkovou bilanci tak můžeme děkovat především nadhazovačkám Romče (víkendová ERa 0,62!), Haňe a Adélce. Poděkování patří také Voťasovi za trpělivost s naším spolkem – díky 🙂

Po společenské stránce se turnaj vydařil, jak jsme od výjezdu očekávaly. Ani výsledkově to nedopadlo špatně a pocitově to snad příště zase trochu vytáhneme.

I přesto, že jsme se poprvé nevyšplhaly na pomyslnou bednu, strávíme prazdniny na čele ligové tabulky. A tak je potreba udělat print screen a ještě chvilku se jím pokochat 🙂

Další turnaj 3.ligy se odehrál za slunečného počasí v bohnickém Joudrs areálu. Organizátoři fungovali na jedničku. Kromě úpravy hřiště byl k dispozici i clubhouse s občerstvením. Naše děti se pak mohli vyblbnout na sítí chráněném hřišti nebo beachovém kurtu. Takže pro náš tým naprosto ideální místo.

Po předčasném příjezdu Dufi z Anglie se začalo blýskat na vytuněnou sestavu. Tu zazdila Máří snahou stát se uměleckou řezbářkou, při které si ve čtvrtek večer rozřízla palec na chytací ruce. A tak máme zase jen jednu spojku a zase nemáme kečra. Dalším odpadlíkem byla Adélka, která se v sobotu vydala na osmihodinovou vyjížďku v rámci Krále Šumavy. V neděli už ale nastoupila. V sobotu se do sestavy vrátily po šestinedělí Barka a po úrazovo-pracovně-školních komplikacích Marťa. Oba dny pak na hřišti válčily s míčem, pálkou i samy se sebou Andy, Dufi, Evža, Haňa, Hubka, Hudla, Janina, Madla, RS a Věrka. V neposlední řadě byla oba dny Máří čekající na svoji roli pinch runnera, které se nakonec nedočkala, ale v jednom zápase už se k tomu schylovalo 🙂 Její role však byla důležitá i tak – dodala sušené maso, které některé jedince spasilo před jistou smrtí hlady, zapůjčila v sobotu rukavici Hudle, v neděli Adélce, kaučovala, drndala kočárek s Barčiným Tomáškem a vůbec dělala co bylo třeba.

Turnaje se zúčastnilo 10 týmů, které se utkaly nejprve v petičlenných skupinách každý s každým. Ti shodně umístěni ve skupinách pak hráli o umístění finální. Na poslední chvíli se odhlásil tým z Radotína, který byl ale okamžitě nahrazen polským týmem a tak se na rozpisu prakticky nic neměnilo. My jsme se postupně střetly se zmiňovaným týmem Damony z Polska, Joudrs C, Spectrem a Kladnem.

První zápas nás čekal v sobotu v 9 ráno s Polkama. Navíc s týmem, o kterém jsme nevěděli zhola nic, kromě výsledků z dubnového Joudrs Cupu. Osobně jsem očekávala silnějšího soupeře. Překvapilo mě, že nechaly házet celý zápas holku, která se na nadhozu evidentně trápila. Vyhrály jsme snadno rozdílem po třetí směně 0:23. Byl to první a poslední zápas, co jsme odehrály bez chyby a s nulou. A taky to byl jediný zápas, na který se nám nepovedlo sehnat kauče, je fajn, že to bylo s nejslabším soupeřem.

Po zápasové pauze nás čekal silný tým Joudrs C, jejichž hráčky mají vesměs zkušenost z vyšší soutěže, navíc jsou v porovnaní s náma stále ještě dost mladé. Vyhrály jsme těsně 6:5, když jsme nejprve musely ve trojce otáčet z nepříznivého stavu 1:5 na 6:5 a po té udržet dvě směny čisté konto. Určitě cenný zápas a cenná výhra. Kaučoval Keletti – díky.

Následovala dlouhá šestihodinová pauza, která se ještě nabíraným skluzem protáhla o třičtvrtě hodiny. V pauze jsme slavily Hubčiny kulatiny, cpaly se pizzou, masem i dortem. Zkoukly několik zápasů, včetně druholigového duelu mezi Joudrs B a Tempem A. Taky jsme zjistily, že my jsme úplně normální, zatímco jiní jsou postiženi, třeba talentem.

Do posledního zápasu se hecnul Bohy a pokusil se z nás vykřesat ještě nejakej výkon. Taky se osobně přijel podívat pan předseda. No co si budem nalhávat, viděl to nejhorší co mohl. Zahrály sme pěknou čočku a soupeři zápas prakticky věnovaly v poměru 7:8. V urychlované dohrávce čtyřky jsme sice uhrály tři auty těsně před vypršením časového limitu, čímž jsme si vydobily směnu navíc na obrat, ale ten se nekonal a Spectrum mohlo slavit výhru. Bohymu děkujem a snad nás příště dostane do ruky v našem lepším rozpoložení 🙂

Trošku jsme si tím zkomplikovaly sitaci a začly počítat případná kolečka, která můžou nastat. Vše jsme ale ještě měly ve svých rukou. Stačilo v neděli ráno porazit Kladno a tím bysme měly jisté první místo ve skupině, v případě porážky by záviselo na výsledku zápasu Polek s Joudrs C, výhra Polek by nás z kolečka šoupla na 2. místo ve skupině, výhra Joudrs na místo 3. Za tmy jsme se jely pořádně vyspat a nabrat sílu na neděli.

Když jsme se v neděli sešly, byl už na hřišti nedělní kauč Pepa. Taky už bylo jasné, že Polky podlehly Joudrs C.

Chtěly jsme porazit Kladno a to se s Romčou na prkně taky podařilo. Výsledek byl poměrně jednoznačný 12:1. Pozitivní byl náš útok, který komplexně fungoval. Bylo to druhé utkání ve skupině, které skončilo rozdílem v náš prospěch. Nicméně v obranné části jsme vyprodukovaly opět poměrně dost chyb, což se soupeři naštěstí nepodařilo potrestat.

No nic naplat jsme dobrý a sme zase ve finále 🙂 Tentokrát jsme se v něm utkaly s týmem z Merklína, který stejně jako my utržil ve skupině jednu prohru. Oba týmy už byly hodně unavený. Merklín navíc odehrál turnaj v devíti. Pepa svolal předfinálovou poradu hodinu a čtvrt před zápasem, kteréžto sdělení nás málem porazilo. Naštěstí nám pouze řekl sestavu a délku rozcvičení ponechal v naší režii s doporučením delšího rozběhání. Asi jsme se jeho radou řidily neb jsme vyběhly čtvrt hodiny před Merklínem.

Začátek finále se ještě trochu protáhl, protože zápasy nabraly oproti rozpisu lehce skluz. Hod korunou rozhodl, že budeme vedeni jako hosté, takže Merklín bude mít případně k dispozici dohrávku. Rozhodčí pískal poměrně širokou zónu, což asi bylo ku prospěchu věci, neboť nutil pálkařky k pálení. Oproti sobotnímu unavenému zápasu se Spectrem jsme trochu zlepšily výběr a nešvihaly horní bally, kromě Adél, která den před tím díky své nepřítomnosti nedostala vynadáno 🙂 Zápas byl poměrně vyrovnaný na chyby i na hity a my nakonec s dvojkou trojkou obsazenou udržely těsné vítězství 3:4.

Velké poděkování Pepovi za nedělní šéfování.

První místo v turnaji je pravděpodobně naším historickým maximem. Navíc nás tato výhra katapultovala na první místo v ligové tabulce. Nutno říct, že soupeři ve 3. lize jsou poměrně vyrovnaní. Ve skupinách velmi často dochází ke kolečkům, které řeší vzájemné zápasy či body proti. Utkání o konečné umístění skončily s výjimkou jednoho zápasu těsným vítezstvím o bod. Je tak fajn, že nejde úplně dopředu říct kdo je favoritem a kdo outsiderem. Zápasy obecně rozhoduje lepší pálka a agresivní běh na metách. Prakticky žádný z týmů nedisponuje dokonalou obranou. Navíc je zápasů na turnaji hodně a ke konci jde taky o to, komu zbude více sil.

A naše vlastní hodnocení? I u nás stejně jako na minulém turnaji rozhodla pálka. V každém zápase jsme v prvním inningu dokázaly skórovat. Co je myslím chyba, že pokud uděláme hodně bodů v prvních dvou inningách, přijde pak úplně hluchá směna a to i přesto, že soupeř nevymění nadhazovače. Tentokrát se na pálce dařilo hlavně Evže s Madlou, dobře se opírala Hubka, a víkendový batting si až posledním zápasem „pokazila“ Romča, ale 517 je pořád dost slušný 😉 Oproti spokojenosti s pálkou se stále potýkáme s polařskými nedostatky. Za víkend jsme nasbíraly 13 éček a to byl myslím zápis hodně benevolentní, obzvláště v zápase se Spectrem. Paradoxem jsou tak poslední směny zápasů, ve kterých vedeme o bod. V takovém případě by se hodilo dotlačit ještě aspoň jeden, což se nám nedaří, co se ale daří je pak udržet a nedovolit soupeři skórovat.

Kromě skvělého výsledku se turnaj vydařil i po společenské stránce, takže se těšíme zase příště. A kdy to bude? 21.-22.6. v Merklíně a Spáleném Poříčí.

První květnový víkend nás čekal první turnaj letošní 3. ženské ligy. Kdo po teplé zimě očekával příjemný teplý víkend šeredně se spletl. Hlavně v sobotu byla neuvěřitelná zima. Rozpis nám přisoudil kladenskou skupinu B. V ní jsme se postupně střetli s Mistrálem, Kladnem a Merklínem. Tajnej plán byl umístit se do druhýho místa, protože jinak bysme museli bojovat o umístění v dolní půlce, kde byl rozpis kvůli špatnému počtu účastníků ne úplně přívětivý a hrozilo, že bysme taky mohly jet na otočku na jeden západ do Sedlčan.

V sobotu jsme tedy odjeli na Kladno ve složení Adél, Andy, Haňa, Hubka, Hudla, Janina, Madla, Máří, Míša, RS, Věrka. V prvním zápase nás popořila Skippy, ve druhém a třetím Evža. Na poslední chíli se nám povedlo zlanařit Kelettiho na kaučování, kterému patří velký dík.

Jako první nás tedy čekal Mistrál. Ten neměl před turnajem vyplněnou soupisku, takže jsme o nově vzniklém týmu nevěděli vůbec nic. Snad jen to, že jeho kostru tvoří hráčky, které začínaly v Uhelných Skladech a přes štaci ve Spectru se nakonec dostali do Mistrálu. Pravděpodobně největším deficitem tohoto družstva je nadhazovačka. Starty v zápase byly o trpělivosti a výběru toho správného míče a on buď přišel a byl to hit nebo nepřišel a byla to meta zdarma. Tuto část hry jsme zvládly dobře, když jsme v každém inningu dotlačily 4 nebo 5 bodů. Daleko horší to bylo s výkonem v obraně, kde jsme se dopustily řady chyb. Což by se nám proti lepšímu soupeři mohlo vymstít. Ze zápasu jsme nakonec udělaly drama, když jsme museli otáčet v dohrávce trojky na konečných 13:12 v náš prospěch. Nicméně první výhra byla na světě. S touhle výhrou jsme původně tak trochu počítali, ve finále se ukázalo, že to byl vlastně ten nejméně důležitý zápas.

Po zápasové pauze, při které jsme povinně navštívili ohřívací restauraci, nás čekal těžší kalibr. A to Kladno, jehož kostru tvoří hráčky, které vloni hráli extraligu. Do zápasu ale vlítnem na pálce bez respektu. Celý zápas držíme vedení. Opět si to komplikujeme v jedné směně, kdy vršíme jednu chybu za druhou a pouštíme soupeře na dostřel. Vitězství ale udržíme, když rozhodující pálkařku vyndá SO Romča za stavu 7:10 pro nás. Druhá výhra a zatraceně důležitá 🙂

Hned jsme nastupovaly k poslednímu zápasu ve skupině a to s Merklínem. Od něj jsme čekaly trochu víc. Ale bylo jich akorát devět. Mezi zápasy měly pravidelně zápasovou pauzu, což v tý šílený zimě nebylo nic příjemnýho. Na nás se každopádně rozcvičit nedokázaly a my v laufu z předchozího zápasu zvítězily hladce 3:18.

Výhra ve skupině nás katapultovala do nedělní finálové skupiny. Ta se hrála opět na Kladně. V neděli si nás vzal pod svá křídla Dan. Díky Dane. Jinak jsme se slezli v prakticky stejné sestavě jako v sobotu. Chyběla jen Míša, u které se později ukázalo, že bude chybět kvůli zranění, který skoro nikdo nezaregistroval, dalších pět týdnu, a Evža byla tentokrát na první zápas.

Ve skupině jsme měli vítěze zbylých dvou skupin tedy Blondies z Českých Budějovic, které jdou průběžně během posledních let nahoru, a pražské Eagles, které nepřihlásily druhou ligu, na kterou měly nárok. Každý z těchto týmů měl tak jisté umístění na bedně a šlo jen o to, jak se na ní rozmístíme. Ráno jsme se utkaly s Blondýnama, na které jsme si věřili. Důležitá byla první směna po které jsme se ujali vedeni 1:3. Romča držela skvěle na nadhozu a Budějky prakticky k ničemu nepustila. Problém jsme měli s přečasováním na druhou nadhazovačku, která byla o poznání rychlejší než ta úvodní nebo ty, co jsme potkaly v sobotu. Sice jsme ji nakonec rozstříleli v posledním inningu a zápas dovedly do vítězného konce 3:13 , ale trvalo nám docela dlouho se přeorientovat. To je něco na čem se dá zapracovat a je dobře že to víme.

Po zápase se část lidí přesunula na polívku, Máří teda samo na hranolky ;), část koukala na souboj Kladna s Joudrs a Haňa odjela uklízet 😉

Do posledního zápasu s Eagles jsme už asi nenastoupily uplně naladěny, zkoncentrovány a hladovy po vítězství. Prohrály jsme poměrně jednoznačně 11:0. Co mě mrzí je, že jsme neudělaly ani bod.

Očekávání, že Eagles porazí i Blondies a my tudíž skončíme druhé se nenaplnilo, teda druhé místo se naplnilo, ale komplikovaněji než jsme myslely. Blondies nesklonily hlavy a s Krčí si poradily 8:4. Každý měl tak po jedné výhře a jedné prohře a o pořadí na prvních třech místech turnaje musely rozhodovat obdržené body ze vzájemných zápasu. Nejlíp na tom byly Eagles, pak my a nakonec Blondies.

A výsledek? 2. místo je skvělý vstup do sezóny. Bilance čtyř výher a jedné prohry je poměrně lichotivá. Zvlášť když vezmu v potaz komplikace, které se postupně vynořují především v obsazení jednotlivých postů. Po Dufiině odjezdu to vypadalo, že budeme mít skvělou spojku v Báře, ale ani ta nakonec letošní sezónu neodehraje. Nezbývá, než nechat hrát spojku Máří jakožto našeho jediného kečra a lepit post chytače, což zas není úplně jednoduché pro nadhazovačky. Dalším lepeným postem je jednička, kde se nakonec skvěle chytla Hubka, tak uvidíme kdo se k ní přidá 🙂 Po sobotě jsme navíc přišli o Míšu s naštíplou rukou – přejeme brzké uzdravení. Sehrávkové neratovické soustředění tak v podstatě přišlo trochu vniveč, protože jen málokdo trénoval ten post, na kterým teď vlastně nejvíc hraje. Čeho se musíme zbavit jsou jednoduché chyby v poli, musíme pochytat příhozy a ve vnějším poli zastavit míč. A hlavně se nesmíme chybově dorovnávat – u nás je obvykle směna, kde si to éčko chce vybrat každej a to je trochu moc. Obecně to chce více klidu a hladu po míči. Pozitivní je naše pálkařské vystoupení. I tam jsou slabiny, ale takové na kterých se dá zapracovat. A nevidím to jako náš zásadní problém. Kromě posledního zápasu jsme z prvního útoku dovezli vždycky alespoň bod. Myslím, že je o co se opřít, pokud budeme stabilně pálit tak jako tento víkend. Vynikají a stabilní pálkařskou formu měly Věrka, Adélka a Romča, tak snad jim vydrží i do následujících víkendů.

Další turnaj bude na přelomu května a června v bohnickém areálu. Těším se do dalších bojů.

Závěrem už jen pohled na celkovou ligovou tabulku.

I letos budou ženy bojovat na turnajích 3. ženské ligy, tentokráte ve čtrnáctičlenné konkurenci. Soutěž opustily čtyři nejlépe umístěné celky z loňského ročníku, ty postoupily o úroveň výš. K nám naopak shora přibylo loni extraligové Kladno a druholigové Eagles B a Merklín. Úroveň jednotlivých týmu se ukáže už tento víkend na prvním turnajovém klání.

Nás čeká v sobotní kladenské skupině postupně nově vzniklý Mistrál (od 11.30), již zmíněné Kladno (od 14.30) a nakonec, také zmiňovaný, Merklín (od 16.00). Sobotní výsledky nás pak buď udrží na Kladně, kde budeme bojovat o horní příčky, nebo pošlou do Sedlčan ke změření sil s těmi hůře umístěnými v základních skupinách. Kompletní rozpis naleznete zde. Výsledky můžete sledovat tady.

O víkendu jsme se, po neúspěšné snaze přihlásit se v tomto termínu na ideálně mimopražský přípravný turnaj, slezly v Neratovicích.

Sobota byla zaměřena softballovou osvětu napříč celým týmem, kdy jsme si ujasnily, že náš sport obnáší několik standartních situací, které mají nějaká standartní řešení. Tyto situace jsme řešily jak z pozice útoku, tak z pozice obrany. Bylo toho poměrně hodně a je jasné, že ještě chvíli bude trvat než si to sedne. Odnést bychom si z toho měli především ponaučení, že se ve hře vždycky snažím najít si nějaké místo, kde bych byla užitečná. Tj. hraju míč, hraju metu, zabíhám metu, někde něco nastavuju,… Rozhodně by se mi nemělo stát, že se odehraje situace a já bloudím polem sem a tam, a když už se mi stane, že zabloudím, tak bych se alespoň po ukončení rozehry měla zamyslet nad tím, kde jsem to vlastně měla být. Souhry a běh po metách jsme proložily gulášem u fotbalistů. Pauzu jsme ještě prodloužily Madliným odkýváním Janinou vhodně načasovaným kafíčkem 🙂 Celý den jsme pak zakončily pálkařským trojkolečkem, ve kterém si každý odbyl několik startů na Romču, Adélku a Janinu. Velká škoda, že na soustředění nedorazily naše další nadhazovačky. Mohly jsme těch startů nasbírat víc. Z původního plánu jsme toho nestihly sice poměrně dost, ale zato, myslím, vše podstatné k čemu je potřeba více lidí, ideálně celý tým.

V sobotu se soustředily Andy, Adél, Bajzun, Janina, Madla, Marťa, Máří, Romča a Věrka.

V neděli jsme měli dohodnuté dva přátelské zápasy s Kladnem. Haňa hrála tentokrát ještě ve svém domácím dresu, protože by jich jinak nebylo 9. Nás bylo devět akorát ale přece jen nám chybělo pár lidí základní sestavy. V poli jsme tak trochu experimentovaly a se standartní sestavou to nemělo moc společného. Na druhou stranu jsme nedostatky v poli, kterých nebylo pomálu, byly schopni nahradit silnou pálkou, když se chytal úplně celý lineup. Oba zápasy měly být původně pětiinningové. Nakonec se první nepředvidatelně natáhl a druhý jsme pak hrály na čas asi 40 minut.

MFF – Kladno 18-17

Zápas odházela Adélka a dostala pěkně do těla, když odházela kolem 40 pálkařů. Před dohrávkou pětky (tedy posledního domluveného inn) tečeme o pět bodů. Milan posílá na nadhoz Haňu a my se rozstřílíme. Konec lineupu úspěšně naplňuje mety a začátek stahuje body. V prvním TB dotahuje Kladno 3 body, my odpovíme stejně, ve druhém Kladno přidá opět 3 body, my 4 a první těsné vítězství je na světě. Vítězný bod (Věrku) stahovala odpalem na nadhoz Hudla. Všechny jsme nasbíraly cenných 5 startů. Pálkařský prim hrála tradičně Romča (2xBB, 3xH, 4xR, 2xRBI), tentokrát jí ale zdatně sekundovaly všechny ostatní. Kečrovskou premiéru si odbyla Věrka. Dvojku si chvilku zkusila Andy. Ale ukázalo se, že Bajzun na spojce je třeba obklopit zkušenějšími hráčkami, aby se vzájemně udirigovaly. Což je teda vcelku logický, když vezmu v úvahu, že tam hrála svůj třetí zápas.

Sestava: Madla 2B/C, Bajzun SS, Romča CF, Adél P, Marťa RF, Věrka C/LF/3B, Andy LF/2B/LF, Janina 1B, Hudla 3B/2B

Kladno – MFF 0-6

Na druhý zápas jsme nasadily Romču. Bohužel nemáme zápis pole (nebyli lidi), ale házela moc hezky. A SO hodila za ty tři odehráné inningy hned několik. Tipuju tak 6 a tři auty z pole, ale možná to bylo i víc. Kladno zkoušelo novou nadhazovačku, kterou jsme rozpálily. Opticky to myslím už od začátku vypadalo, že máme navrch.

Sestava: Madla C, Bajzun SS, Romča P, Adél 2B, Marťa RF, Věrka CF, Andy LF, Janina 1B, Hudla 3B

Závěrem je třeba poděkovat našemu nedělnímu supportu – rozhodčím Márovi a Přemovi, kauči Danovi (chudák šel vyvenčit psa a hned dostal funkci 🙂 a Jirkovi za ovládání tabule. Díky kluci. V užším kruhu jsme se pak přesunuli na pivo a obídek k fotbalistům. Trochu sme působily jako bychom nejedly několi dnů.

Díky všem za další fajn víkend.

Naše druhá sportovně společenská zimní aktivita se odehrála v bohnických nafukovačkách druhý březnový víkend. Halové turnaje jsou vítaným zpestřením zimní sezóny. Hlavní rozdíl oproti klasické outdoorové verzi softballu spočívá v kratší metové vzdálenost (pouze 16 metrů), minimálním outfieldu (obvykle na devítce) a použití flexiballů ve hře. Těsně před víkendem trochu tušeně přicházíme o Marťu vyžírající si své lyžařské zranění.

V sobotu se tak scházíme v deseti lidech bez kečrů, ale aspoň s Tomínem, který se na zápasy v naší skupině D ujal role kauče. Do ní nám byly přisouzeny joudrsí juniorky a nováček extraligy z Ledenic.

MFF – Joudrs juniorky 3-5

Jako první jsme se střetly s Joudrs a myslely si, že to bude zápas, který rozhodne, zda ve skupině skončíme druhé nebo třetí. Ukázalo se, že v devět hodin ráno nefungujeme úplně nejlépe a krom toho, že nejsme schopné odpálit, nejsme schopny ani základních věcí jako pokrýt kauče na 1B, sbírat pálku … Zápas to nebyl zrovna nejpohlednější, protože se oboustranně prakticky vůbec nepálilo. Jediný odpal zápasu zaznamenala Romča. Joudrs neodpálily vůbec. Ale dostaly více met zdarma, které dokázaly úspěšně přetavit v body pomocí ťukanců do infieldu, SB, PB a WP. Pozitivum zápasu – pokud Romča nabídla míč, pole si s ním až na jednu výjmku bez problému poradilo. Vynikající výkon na jedničce předvedla Bajzun (asi patý zápas na tomto postu), která udržela několik těžkých míčů.

Sestava: Madla (C), Hudla (3B), Adél (SS), Romča (P), Bajzun (1B), Haňa (2B), Věra (CF), Janina (RF), Andrea (LF)

Ledenice – MFF 1-3

Nutno podotknout, že na nás nepostavili svoji nejsilnější baterii. I tak se náše pálka hemží jedním So za druhým. Nadhazovačku, ale naštěstí pro nás moc nepodržel kečr, a my z minima vytěžili maximum ve druhé směně, kdy jsme po hitu, BB a 2 x SO-PB získaly 3 body. Z opačné strany trochu očekáváme střelnici, na kterou jsme byly zvyklý, když jsme se s nimi potkávaly předloni ve třetí lize. V průběhu dvou inn ale pouštíme jen jeden bod. A do dohrávky trojky jdeme s vědomím, že je to směna poslední a že máme náskok dvou bodů. První nabídku spolehlivě likviduje Bára na spojce. Pak ale ledeničtí obsazují dvojku a trojku a na prkně střídá Adélu Haňa. Pomůže nám strop a jsou dva auty. Pak Madle utíká nadhoz, ale naštěstí ne moc a tak stihne tečovat bežkyni z trojky u domácí mety. Začínáme se radovat. Ale ukazuje se, že radost je předčasná. Hrajeme ještě jednu směnu. Na pálce nic nepředvedem (3xSO proložilo 1xBB) a jdeme bránit za stejné situace jako minule. Haňa naštěstí drama nepřipouští. Po SO, přicházejí dva odpaly pro vnitřní a můžeme slavit. Stejně jako v prvním zápase i teď fungovala dobře obrana. Pochvalu zaslouží Bára za premiéru na spojce (4 auty a 2 asistence), k tomu přidala náš jediný hit zápasu. Pro celý tým je pak myslím velice cenná zkušenost udržení zápasu po třetí směně a znovu pak po čtvrté, kdy bylo přece jen celkem obtížné se znovu zkoncentrovat.

Sestava: Adél (P/2B), Madla (C), Haňa (2B/P), Romča (CF), Bajzun (SS), Hudla (3B), Janina (RF), Míša (1B), Andrej (LF)

Tohle vítězství nám trošku zahýbalo plány, protože najednou vůbec nebylo jasné jak naše skupina dopadne. Nějak jsme předpokládaly, že Ledenice přehrají Joudrs, vznikne kolečko a pak se uvidí. Tomíno se jede věnovat rodině a jako kauč si odnáší bilanci 1-1. Děkujeme 🙂 A my razíme na obídek do pizzošky. Sabatí frndičky se akorát zvedají a uvolňují nám tím stůl přesně pro deset lidí. K jídlu přidáváme pivo a razíme procházkou přes čimický háj zpátky do haly. Tam zjistíme, že mladý Joudrs porazily Ledenice 3:2, kolečko se nekoná a my jsme končíme ve skupině na druhým místě. To je super zjištění. Současně to znamená postup do horní skupiny, ve které se potkáme s těmi nejlepšími. Našimi soupeři se staly postupně juniorky Eagles (vítěz sk. A), Sabat A (vítěz sk. C) a Joudrs B (2. ze sk. B). První dva zápasy připadají ještě na sobotu – první je v 16.30 a druhý do 19.00. Hudla s kajícným výrazem hlásí, že musí na rodinnou oslavu a že nestíhá ani ten první. Takže jsme v devíti, bez kečra a bez kauče. Naštěstí se ukáže, že Máří už je u Brna a večerní zápas stíhá určitě a odpolední možná. Navíc máme kliku i s Bohym, který na 80% přislíbí kaučing večerního zápasu. Nakonec díky skluzu stihnou oba zápasy jak Bohy tak Máří, která tak na poslední chvíli zbavuje Věrku premiéry na kečru.

MFF – Sabat A 2-5

Hned v úvodu dělá Sabat po dvou našich chybách dva body. Pak nám Bohy poupraví obranné postavení a dalších chyb už se vyvarujeme. My korigujem na 1:2 ve trojce. Zápas je poměrně svižný a vyrovnaný až do posledního 5. inn. Sabat navýší po HB, BB a dvou hitech na 1-5, my v dohrávce přidáme jen bod a to nestačí. První asistenci z vnějšího pole si připisuje Andy.

Sestava: Madla (2B), Bajzun (SS), Adél (3B), Romča (P), Haňa (1B), Andrej (LF), Věra (CF), Míša(RF), Máři (C)

MFF – Eagles juniorky A 1-7

Pálkařská nemohoucnost se nás drží dál. Ale aspoň občas už někdo vystřelí, ale jsou to takový osamocený výstřely do tmy, takže z toho nakonec uklohníme jen jeden bod a to ještě díky dopomoci krčského pole. Únava na nás začíná doléhat i v poli a tak občas uděláme nějakou tu chybku. Zápas mají krčandy poměrně s přehledem pod kontrolou. Přece jen 16 mladých juniorek má oproti našemu desetičlennému spíše veteránskému uskupení drobnou kondiční výhodu 🙂

Sestava: Madla (2B), Máří (C), Adél (3B), Romča (DP), Haňa (P), Věra (CF), Bajzun (SS), Andrej (LF), Janina (RF), Míša (1B flex)

Z haly odjíždíme v osm. Bohy i tobě díky za kaučing, díky kterýmu sme nedostaly větší klepec 🙂

V neděli hrajem v 11, když naše řady rozšíří Evža. Navíc dojede hlavní zapisovatel Barka s Bárou a pupkem. Ale tentokrát už si opravdu musíme poradit bez kauče.

Joudrs B – MFF 10-0

Poslední zápas ve skupině hrajeme s pozdějším vítězem. No tenhle zápas se nám fakt nepovedl. Na pálce sme se střídaly po trojičkách, když se na metu nepodíval vůbec nikdo. A v poli jsme vyrobily značné množství chyb především na jedničce, která vypadala, že je zakletá 🙂

Sestava: Máří (SS), Madla (2B), Adél (P/CF/RF), Haňa (DP/P), Hudla (3B), Věra (CF/DP), Bajzun(1B)/RS (1B/RF/CF), Andrej (LF), Janina (RF/1B), Evža (C)

Bylo jasné, že ve skupině končíme 4. a čeká nás zápas o konečné 7. místo. Pro změnu s Joudrs, ale juniorkama, takže reparát prvního sobotního zápasu. Cíl v pauze byl jasný – nabudit se, probrat se a jít do toho na plný pecky. Rozhodně jsme věřily, že na ně máme.

Joudrs juniorky – MFF 2-1

Hned od začátku do toho vlítnem. Jenže z dvojky trojky obsazené bez autu bod nedovezem. Bod uděláme až o směnu později, ale další tři nám zkejsnou na metách. Mládí po přehozu trojky srovnává. A my najednou zase nic – mladinká nadhazovačka začne používat change a my se na to krásně motáme. V obraně sice držíme, ale juniorky přece jen ještě jeden bod dovezou a hubené vítězství si už vzít nenechají.

Takže nakonec je z toho osmé místo. Co se týče umístění můžeme být maximálně spokojeni a to i přesto, že jsme vlastně vyhrály jen jeden zápas, který nás ze skupiny katapultoval do horní osmičky. Z dvanácti účastníků, mezi kterými byly dva extraligové týmy, spousta druholigových (loňských nebo letošních), jedny němky a tři mladinké týmy. Sehrály jsme několik slušných zápasů proti papírově výrazně silnějšímu soupeři. Na čem se dá stavět je obrana (když zrovna spolupracuje jednička ;)). Bajzun se výborně chytla na spojce, což nám při Dufiné studijní misi, dost vytrhlo trn z paty. Adélka se na trojce v sobotu rozhrávala a v neděli už ji hrála velice dobře, takže i tady jsme k Hudle našli alternativu. První zápasy s námi odehrála Andrea a taky myslím velice slušně – měla hit a vůbec míče s nadhozu docela bez problému kontaktovala a ve vnějším poli si připsala jak auty tak asistenci. Při absenci kečrů odchytala dva zápasy Madla a i to je nějaká varianta, se kterou se asi dá hrát. Po osmi letech se do dresu matfyzu vrací pro letošní sezónu Haňa. Výborně funguje jako dohazovač a navíc máme dalšího infieldra (1B, 2B). Oproti spokojenosti s obranou pak visí velká nespokojenost s pálkou. Pravda většina z nás v zimě pálila právě jedno a to na nedávném soustředění, ale ani ty ulejvky sme nepokládaly s jistotou. Pořád máme rezervy v běhu po metách (nejen u těch služebně mladších). A tak nám nezbývá než doufat, že s venkovními tréninky se do kontaktu s míčem dostaneme přece jen častěji a že se to snad zase někdo potká. Na druhou stranu si můžem o to víc pamatovat ty povedené starty (opravdu jichj nebylo mnoho 😉 a komu se nepovedl odpal, měl určitě aspoň chycený linedrive, pěkný faulball, nebo hezky trefený nízký strop 🙂

Účastníci zájezdu: Adél, Andrea, Bajzun, Evža (1/3), Haňa, Hudla (2/3), Janina, Madla, Máří (2/3), Míša (2/3), RS, Věra

Ještě jednou velké poděkování sobotní kaučovské výpomoci Tomínovi a Bohymu 🙂

Kompletní výsledky turnaje jsou k nalezení zde, konečné pořadí tady .

Letos jsme se po několika letech rozhodly pro zimní soustředění. Výsledkem bylo, že jsme v neděli 16.2. absolvovaly třífázový trénink. Starší ročníky to snad nezabilo a těm mladším to snad i něco přineslo. Do kladů této akce patří i to, že se nás sešlo víc, než kolik se nás průměrně loni scházelo na zápasy. Do záporů pak fakt, že se část přítomných pro jistotu dopředu zranila, ale je fajn, že i přes to dotyčné dorazily. Unikátní byl myslím výkon Marti, která se s naštíplou nohou učila nabíhaný odpal 😉 Početní trend snad udržíme do sezóny a zranění už, doufám, máme vybraný. Soustředění probíhalo na ZŠ Dolákova, takže jsme mohli alespoň něco napálit, něco nachytat, něco naházet a něco naběhat. A kdo se teda všechno soustředil? – Adéla, Andrea, Bajzun, Evža, Haňa, Janina, Madla, Marťa, Máří, Míša, RS a Věrka. Díky všem za účast a nejpozději u dalšího kolektivnějšího švihání (snad i pálení), běhání, chytání a házení, které proběhne druhý březnový víkend na halovém turnaji v Bohnicích, ahoj.

Druhý podnik pražského přeboru žen se uskutečnil v naší režii v Neratovicích. V sobotu jsme v rámci turnaje systémem každý s každým sehrály tři devadesátiminutové zápasy. V neděli nás čekal dabl se Spectrem a po dlouhé době hra na sedm směn. Někteří z nás už zapomněly jak může být těch sedm směn dlouhých :o) Většina si to však pamtovala moc dobře a bránila se tomu zuby nehty :o) Předpověď slibovala pohodových 20 stupňu, namísto toho byla pěkná výheň. Ještěže už jsme zvyklý, že letos to jde z extrému do extrému. Celý víkend jsme byli v pohodovém počtu 12-13 lidí, což bylo tak akorát, aby si všichni zahrály a zároveň, abysme se nezbláznily z neustálého hrabání a kropení, které s sebou pořadatelství přináší. Lajnování se na všechny zápasy zhostila Janina, ale už jsme vytipovaly, že by to příště mohla zvládnout i Marťa. Oba dny se na hřišti objevily Adél, Dufi, Hubka, Hudla, Janina, Madla, Marťa, Máří, Paty, Romča a Věrka. Po jednom pak přidaly metadorky Barka, Dvořka, Evža a Míša. První zápasové zkušenosti sbírala o víkendu Paty, v neděli už to bohužel kvůli silné alergické reakci nešlo a tak odehrála jen jeden zápas, ve kterém se dostala na metu a Janinu statisticky posunula do role nebezpečného běžce :o).

V sobotu jsme se posilněni Dufiiným výborným mřížkovým koláčem vrhly na prvního soupeře, kterým bylo Spectrum. No ve trojce jsme jim dali trochu čuchnout, ale nakonec jsme odskočily až na 12:4 v náš prospěch. Následovala zápasová pauza, kterou jsme strávili doplňováním energetických zásob u fotbalistů a tísněním se v rozhodcovně, což bylo jedno z mála míst, kde bylo docela příjemně. Pak jsme si v rychle ubíhajícím zápase poradily s Kladnem 9:4. K prvnímu zranění přišel víkendový otloukánek Dufi, když jí do holeně naskočil soupeř při souboji kdo z koho o třetí metu. Dufi ho vyhrála! Po tomto zápase nás opustila fotogravka Péťa, které tímto děkujeme za další várku fotek. Následovala další zápasová pauza, po které jsme se utkaly s Přírodními Vědami. Do zápasu jsme se pustily s vervou, ale soupeř se pak s o to větší vervou pustil do obratu a z příznivého stavu 1:7 odcházíme nakonec poraženi 10:7.

V neděli zaujala především Marťa, která hned po příjezdu začla shánět, kde by složila svoji hlavu. Titul se holt oslavit musel :o) Gratulace! Nakonec prospala první zápas v buňce a do druhého nastoupila celkem ready na sedmičce. Pozici začínajícího nadhazovače se ubránila Hubka a tak veškerá večerní příprava přišla vniveč ;o) Po předělané sestavě tak na prkno nastoupila Romča, která vyházela první výhru v poměru 13:7. Druhému zápasu už se Hubka nebránila a vyházela druhou výhru dne, tentokráte 6:7 v náš prospěch. Oba zápasy odkaučovala z mety Madla, což nebylo úplně ideální. Asi budem muset doplnit zajetý tandem Evža, Madla o nějakého dalšího adepta.

Velké poděkování zaslouží především dobře pracující baterie, které v důležitý moment tým vždycky podržely. Obecně byly dobré vstupy do zápasů. Ve všech zápasech jsme vedly a pouze jednou se nám nepodařilo udržet vítězství. Ne úplně stabilní výkony předvádělo pole. Sice se blýsklo několika nadstandartními zákroky, především v prvních fázích zápasu nám často pomohly k udržení čistého konta, ale s přibývajícím časem začlo více či méně chybovat. Na pálce předváděly kvalitní výkon, o který se dalo vždy opřít především Adél a Dufi. Pořád máme velké mezery v běhu po metách.

Nicméně s víkendovou bilancí 4:1 můžeme být spokojeny. Všem spoluhráčkám děkuji za skvěle strávený víkend!

Je zima a prší. Do začátku turnaje zbývá týden. Prahu sužují záplavy a sabatské hřiště je hned vedle vody.

O týden později. Pořadatelé zajišťují s policií hladký průjezd do areálu, neboť v Tróji jsou kvůli povodním přeci jen jistá dopravní omezení. Je vedro, sluníčko svítí. Hřiště by potřebovalo pokropit. Neuveřitelné se stává skutečným. Hraje se :o)

Na turnaj se přihlásilo 10 účastníků. Ve dvou skupinách po pěti odehraje zápas každý s každým. Shodně umístěné týmy pak čeká vzájemný boj o umístění. Abysme to vzali čistě matematicky tak tým z x-tého místa ve skupině bude hrát o celkové 2x-1. místo. Nám připadli do skupiny tři záložní týmy tedy Sabat B, Řepy B a Tempo B a nakonec Dračice Brno. S béčkama jsme si to rozdaly v sobotu a s Brnem v neděli. A jak to tedy dopadlo?

Na turnaji jsme se sjely v nevídaném počtu. Celkem se nás tam protočilo 15. Po mateřské se poprvé objevila Věrka. A od problému s kolenem zase Máří. Pro tu to byla zátěžová zkouška. Ukázalo se, že koleno sice bolí, ale tak ňák pořád stejně. Rozhodně na ní žádný omezení vidět nebylo, spíš pořádná naspeedovanost :o) Pár dní před turnajem navíc oslavila své kulaté narozeniny, takže proběhla zase výměna dresů -z Máří se stala zase 41 a z Evži 29. Takže Máří všechno nej! A tobě Evžo samo taky :o) Hráček bylo tedy dost. Kdo nám ale citelně chyběl byl kauč. My to ze hry prostě neumíme, teda když o něco jde. Když má celej tým pocit, že to máme na háku tak nám jde i ten kaučing, ale ten se spíš sveze s tou týmovou atmosférou a navíc takových zápasů za sezónu fakt není moc.

A teď pěkně popořadě. V prvním zápase jsme dostaly od Sabatu nakládačku 11:1. Výsledkem jsme byly poměrně kolektivně znechuceni, především proto, že soupeř byl určitě hratelný. Nám se však sesypalo pole a nepovedlo se nám slepit hity. O tom jak důležitý bude nakonec tenhle zápas ve finálním sčítání jsme samozřejmě neměly v tu dobu ani páru. Dvouzápasovou pauzu jsme využily po různu. Například Adélka si odjela koupit pálku :o) Hned v dalším zápase s Řepama ji v prvním startu pokřtila hitem na osmičku. Na druhý zápas jsme si věřily, ale taky to nedopadlo. S Řepama jsme utržily prohru 6:9. Určitě jsme ve dvojce měly dřív střídat nadhoz, kaučovská chyba. Daleko zřetelněji nám ale kauč chyběl v dohrávce zápasu, kterou jsme vůbec nezvládly. Na mě to působilo, že jsme se cítily ukřivděně a místo abysme vypustily páru do odpalu, tak sme v podstatě přestaly hrát.Prostě rozhodčí je součást hry a píská tak jak zrovna píská a kdo si myslí, že je to jednoduchý, ať si to jde sám zkusit. Myslím, že taková zkušenost člověku celkem pomůže. No nic nedá se svítit, začíná to s náma vypadat dost nahnutě. Opět máme dvojzápasovou pauzu. Po ní konečně sehrajeme hezký zápas s Tempem B, kdy musíme z 2:9 otáčet na 10:9. Svou roli sehrál i fakt, že kaučovala Evža a byl tam tudíž někdo s odstupem. Každopádně atmosféra celého zápasu byla skvělá a my to konečně upálily. Hned se nám domů jelo líp. V neděli jsme hráli až v luxusních 11.30. A byl to poslední zápas skupiny. Bylo jasné, že tenhle zápas může skupinu hodně zamotat. A co si budem namlouvat, nebyly jsme v něm favority. Jediný kdo měl jistotu bylo Tempo, které bylo ve skupině třetí děj se co děj. V případě naší výhry by skupina díky kolečku dopadla: Řepy, MFF, Tempo, Dračice, Sabat. V případě prohry Dračice, Řepy, Tempo, Sabat, MFF. Oběma týmům šlo tedy o hodně. Zápas to byl moc hezký a dramatický do samotného konce. Skóre se přelívalo. Nejprve vedly Dračice, pak my, pak Dračice dotáhly a následoval tiebrak. To už došlo k časovému skluzu a kolem hřiště se začly srocovat týmy z druhé skupiny, které zajímaly jejich budoucí soupeři o umístění. No tiebreak nakonec lépe dopadl pro brněnský tým a my prohrály 9:8 Pocit ze hry jsme ale měly dobrý. Myslím, že zejména v tiebreaku by nám přítomnost kauče opět zřetelně prospěla. Nedalo se nic dělat zbylo na nás nepopulární poslední místo ve skupině. Čekal nás tedy souboj o předposlední 9. místo. Ten jsme sehrály se Sedlčanama a přestože Kobylky ještě před dohrávkou třetí směny vedly, nikdo moc nepochyboval o tom, že vyhrajem (i když nevím kde jsme tu víru vlastně braly, ale určitě byla kolektivní 🙂 A tak jsme taky vyhrály 4:9.

Celkově 9. místo. Z posledních tří zápasů máme ale dobrý pocit. Určitě jsme hrály výrazně lépe než v Bucích, ale umístěním jsme dopadly výrazne hůře. S výjimkou jednoho zápasu nám pořád utíkají začátky, což je něco na čem musíme zapracovat. Oproti Bukům se nám zvedla pálka a jsme schopni stálejšího tlaku. Akorát se většinou nerozjíždíme hned začátku, což je na těchto turnajích kde má každý dva tři starty za zápas hrozně pozdě. Co je dobrý je, že na pálivý týmy dokážeme postavit dobrý vnější pole se super příhozy – Adél, Romča. Obě holky Bára s Marťou se zas posunuly o kus dál. A na čem ještě musíme zapracovat je běh po linedrivu do vnějšího pole. Špatně sme to zaběhly třikrát a smutný na tom je, že to zaběhly špatně ti zkušení – Barka, Madla a Romča.