Muže i ženy čekají tento týden první podzimní zápasy.
Ženy sehrají v sobotu turnaj na Tempu, ve kterém rozhodnou o svém umístění v soutěži Pražského přeboru – víkendové divize. Nejprve se utkají v 9.00 s Tempem, v 11.00 se Sedlčanama a nakonec od 15.00 se Spectrem. Všechny zápasy budou mít délku 90 minut+dohrávka.
Muže A čeká v neděli odvetné utkání s B-týmem z Radotína. Hrát se bude od 17.00 v Neratovicích. V prvním měření sil zvítězilo naše Áčko 9:6.
Jarní část sezóny pomalu ale jistě dospěla k letní přípravě. V červenci budeme trávit na hřišti každé pondělí, středu a čtvrtek na drillovacích trénincích. Řada hráčů a hráček by měla zapracovat na své kondičce, která už u většiny přece jen není co bejvala ;-). Kromě tréninků nás čeká řada brigád směřujících k obnově trávníku ve vnějším poli. Prvních pět dní v srpnu pak strávíme v Hluboké nad Vltavou na společném soustředění. Pak už si pojedeme tréninky zvlášť muži a zvlášť ženy. Uvidíme jak se nám podaří naladit formu na podzimní vyvrcholení jednotlivých soutěží.
A jakže si to vlastně zatím stojíme?
Ženy okupují po třech turnajích 7. příčku třetí ligy žen. V přeboru se pak v pětičlenném startovním poli perou o střední pozice s týmem ze Sedlčan a Spectra.
Mužské Áčko má zatím našlápnuto a s devíti winy a dvěma losty drží vedoucí postavení v rámci PPM. Béčko má vyrovnanou bilancí 5 výher i proher (také bodové skóre 76:76 hovoří o vyrovnanosti jejich obrany a útoku). V tabulce 1. třídy je zatím druhé. Nutno však podotknout, že má odehráno více zápasů než ostatní soupeři.
Tento týden budou hrát pouze muži B. Čekají je dva zápasy, oba na domácím hřišti v Neratovicích. K tomu prvnímu vyzvou dnes k odvetě tým Bohemians Praha, kterému v prvním zápase podlehli těsně 10:9. Ten druhý se sehraje ve čtvrtek. Jedná se o odložený zápas se Starými Psy, s těmi si v prvním střetnutí poradili 14:6. Obě utkání začínají v 18.30.
Béčko vyrazí v pondělí na Dolákovku, kde se od osmi střetne s FELem. První letošní setkání těchto dvou týmů skončilo v neprospěch našich borců 0:9.
Áčko sehraje tradičního nedělního dablíka, netradičně na Kotlářce. Soupeřem jim budou od 16.30, resp. 18.30, místní Chemici.
Ženám začíná letní přestávka, na jejich další zápasy si tak budeme muset počkat na září.
K druhému přeborovému měření sil jsme se tentokrát vypravili do Sedlčan. Mělo se hrát celý víkend každý s každým. Tím, že tradičně nedorazily Domažlice, se program smrsknul do jediného dne s délkou zápasu 90 minut nebo 6 směn. Všechny zápasy, které jsme hrály my, byly poměrně vyrovnané a svižné a tak jsme stihly odehrát vždy všech 6 směn. Celou sobotu nás provázelo úmorné vedro, paradoxně nejhůř bylo až v našem posledním podvečerním zápase, kdy byly dagauty řádně vytopené. Kupodivu mám pocit, že jsme tentokrát všechny ustály vedro bez úpalu, úžehu a jiných obdobných zvěrstev. Na hřišti jsme se slezly v počtu 11 hrajících, což byla oproti prvnímu přeborovému víkendu příjemná změna.
K prvnímu zápasu jsme nastoupily s dosud neporaženým Tempem. Od druhé směny jsme šly do vedení a to jsme už do konce zápasu nepustily. Hubka hezky házela, pole až na chybku v závěru fungovalo bezchybně a jako celek jsme přidaly několik nadstandartů navrch. Proti hezkému výkonu v poli pak kotrastoval slabý pálkařský výkon, když jsme se za celou dobu zmohly pouze na 2 hity. Kdp. první naše letošní výhra (když pominu skreče s Domažlicema) byla na světě.
Nabuzeni výhrou jsme se hned vrhly do dalšího zápasu se Spectrem. Další vyrovnaný zápas však skončil naší prohrou 1:2. Pole celkem fungovalo, i když úplně bezchybně to nebylo. Na pálce jsme tentokrát vystřelily pětkrát, ale jednak jsme hity nedokázaly poslepovat a jednak jsme chybovaly v běhu po metách. Tak na podzim už je snad porazíme :o).
Zápasovou pauzu jsme trávili sledováním zápasu Spectrum-Tempo, občerstvováním, chlazením se a někteří výměnou kol (Keletti).
V úvodu posledního zápasu se Sedlčanama nás zasypala sprška střel a nevypadalo to dobře. Pálka se ale konečně jakž takž probudila a tak jsme v pátém inningu obrátily zápas ve svůj prospěch a zvítězily 7:6.
S bilancí 2:1 můžeme být spokojeny. Sehrály jsme tři vyrovnaná utkání a dvě z nich dotáhly do vítězného konce. Výborně zahrálo pole. Ne, že by se nedalo nic vylepšit, ale nadhazovačky podrželo. Kromě standartních autů jsme zahrály dva auty přes „katov“ 🙂 Výraznější problém máme v útoku. Největší slabinou je běh po metách a čtení signálů, to si zvlášť při letošní slabší pálce nemůžeme dovolit. Jen úplně nevím jak tenhle cit pro běh nastartovat. Každopádně jsme měly radost ze hry a to je myslím v našem případě nejdůležitější.
A kdopak nám to v sobotu hrál? Adélka, Barka, již srostlá Dvořka, Dufi, Hubka, Hudla, Janina, Máří, RS, Skippy a Věrka. Všem hráčkám díky za hru a prima den.
V přeborové tabulce vede s obrovským náskokem Tempo. Jejich zápasová bilance je 7:1, bodová 70:9. Hřát nás může vědomí, že jedinou prohru jsme zařídily my, stejně tak máme na svědomí 8 z jejich 9 obdržených bodů. My jsme tímto víkendem dohnaly Spectrum a Sedlčany, jejich bilance je shodně 4:3, ale ještě mají zápas k dobru, naše bilance je vyrovnaná 4:4. Zářijový turnaj tak pravděpodobně rozhodne o konečném pořadí na 2.-4. místě. Ohrožení vedoucího Tempa je hodně hypotetickou záležitostí, ale teoreticky může ještě přebor vyhrát každý (kromě fiktivního účastníka z Domažlic ;).
Příští zápasy nás čekají na podzim, kdy nás k ještě lepším výkonům požene Voťas :o)
Turnajové klání se odehrávalo na hřištích v Českých Budějovicích a Ledenicích. Už před samotným turnajem nás provázela smůla na každém kroku. K návratu do hry se chystala Romča, ale nikdo netušil kolik toho její koleno vydrží. Také jsme očekávali návrat Dvořky, toho jsme se však kvůli stále nepoužitelnému palci a zdravotním komplikacím Šárky bohužel nedočkali. Míšu zkolila v týdnu před turnajem viróza, ale do víkendu se jakž takž dala dohromady. A Dufi v den odjezdu blijavka, ta se dohromady nedala. Máří si týden před turnajem pořezala prst a nebylo jisté zda udrží pálku a rukavici. V podstatě bez problémů tak byla pouze šestice hráček Adélka, Barka, Evža, Hudla, Janina a Věrka. A tak nastalo tradiční kopání mrtvol. Na oba dny s námi jela Markéta, na sobotu sme vyhrabali Teráka a na neděli Hubku, kterou už ale snad můžem za mrtvolu přestat považovat 🙂 Všem třem patří obrovské díky.
Do Budějek jsme se rozjeli již v pátek večer, každý zvolil jinou zácpu, ale nakonec jsem se na jih všichni nějak probojovali. Ubytování bylo na koleji K5. To již tradičně zajistila Věrka a tradičně nemělo chybu. V těsné blízkosti jsme objevili příjemnou hospůdku, pizzerie a mexická restaurace Amigo, ve které jsme strávili páteční a sobotní podvečer a nedělní poledne. Vařili tam skvěle. V pátek jsme ještě lehce oslavili Markétiny blížící se kulatiny. Já již po několikáté předělala plán dle aktuálního stavu našeho lazaretu a kolem jedné jsme šli spát. Romča nám z nějakého neznámého důvodu nechtěla prozradit další podrobnosti o panu H.
Celou noc vytrvale pršelo, takže jsem se obávala, že se turnaj vůbec neodehraje. Ale pořadatelé to nakonec s lehkými organizačními zmatky ohledně začátků jednotlivých zápasů zvládli. Hřiště na Angeles bylo pod vodou a tak došlo k přesunu některých zápasů na hřiště Blondies. Aby se vše stihlo, byly zápasy zkráceny na 60 minut. Navíc opět jeden z týmu nedorazil, tentokrát to byli Dračice. Jsem docela zvědavá jak se k tomuto neduhu svaz postaví, protože situace, kdy tým nedorazí nastala zatím na každém turnaji 🙁
My měli přívětivou skupinu a navíc začínali až v 11.00. Za vytrvalého deště a lehkého bloudění jsme dorazili na hřiště hodinu před. Na místě jsme také zjistili, že v naší skupině ráno Budějovice porazily Spectrum. Tím se nám otevřela poměrně jednoduchá cesta do horní čtyřky, bohužel jsme se vydali po cestě úplně jiné :(. Takže popořádku.
Začínáme po lehkých organizačních zmatcích asi o čtvrt hodiny dřív oproti původnímu plánu. Nemáme nad čím spekulovat, určitě chceme Spectrum porazit. Takže opět předělávám sestavu 😉 Pětibodový náskok ze trojky jsme však neudrželi a v dohrávce čtyřky prohráváme o bod. Poměrně znechuceni odcházíme na kolej vedle hřiště. V přetrvávajícím deštíku je tam příjemně sucho a teplo. Nakonec se přes výsledek nějak přeneseme a chystáme se na zápas s Budějkama. Víme, že musíme vyhrát a nikdo asi nepochybuje, že taky vyhrajem. Pořád to ještě máme ve svých rukou a můžeme být celkem bez problémů ve skupině první. V horším případě druhý. Jenže na hřišti jsou jednoznačně lepší Blondies. Co trefí, to spadne do díry, a když už něco trefíme my, tak to zahrajou (asi ve dvou případech jde o nadstandartní zákroky). Výsledkem je klepec 9:2. Jediným pozitivem je, že se Romča chytla na pálce. Sen o horní čtyřce se rozplynul, standart v prostřední čtyřce se nekoná a nám tak zbývá porvat se na chvostu o 9. místo.
Večerní kříže se tak konají bez naší účasti a my už v pět vysedáváme v našem oblíbeném Amigu. V podstatě všichni se poměrně slušně přežereme, což nám ovšem nebrání v doobjednání závěrečných ňamek. Jediný kdo není přejezený je Janina, ta si stěžovala, že má v Tacos moc keramiky 🙂 Taky padne pár lahví vína, než se večírek přesune zpátky na kolej. Připíjíme na zdraví všech květnových oslavenců, kteří způsobili, že náš průměrný věk je zas o půl roku vejš. Večírek tradičně vyvedený, ale spát jsme šli už kolem půlnoci. Svojí skvělou hrou jsme si totiž vybojovali ranní zápas od osmi a s ním ranní vstávání.
Nakonec se však ukázalo, že to přece jen aspoň v něčem výhra byla. Počasí totiž bylo ještě jakž takž snesitelné. Povinné vítězství nad Hlubokou jsme tentokrát přesvědčivě zvládly. Výhra nás poslala do Ledenic k přímému zápasu o 9. místo se Sedlčanama. Přesunuli jsme se tedy na hřiště, kde jsme ještě nikdy nebyli. Areálek je moc pěknej. Velkým plusem byl stánek s občerstvením. Kromě zahřívacích čajů, padlo několik párků a rakviček. My měli hrát od 12:30. Čas jsme si krátili sledováním semifinále mezi Budějkama a Sabatem. Budějovice sice prohrály, ale určitě je to jeden z jejich nejúspěšnějších turnajů. Sabat nás zarazil způsobem vítezného křepčení, které bychom očekávali spíše od mladších týmů. Jejich pubertální nálada se přenesla na nás, takže jsme v krátké době vyprodukovali několik nepublikovatelných pubertálních teorií 😉 Myslím, že Voťas by měl radost jakou váhu přikládáme jeho nejmenovanému obrazci …Zhruba kolem jedenácté se spustil vytrvalý déšť a hřiště se začínalo měnit v oraniště. Pořadatelé tak nechali dohrát druhé semifinále mezi Tempem a Řepami. Z tohoto zápasu o nezranění nakonec vyšlo podle očekávání lépe Tempo. Zbytek zápasů byl zrušen. V zavěrečném pořadí se tak o první místo dělí Tempo se Sabatem. Na nás zbylo dělené 9. místo se Sedlčanama. Celkem jsme odehrály jen tři zápasy, z toho dva šedesátiminutové a jeden osmdesátiminutový. Ještěže se Hluboká v osmi hecla a k nedělnímu zápasu i přes personální problémy dorazila – díky.
Místo posledního zápasu jsme tak přejeli na oběd do Amiga, kde jsme zároveň dořešili některé organizační věci. A pak už nás čekalo jen probíjení skrze zácpy zpět do Prahy.
A celkový obraz naší hry? Určitě jsme do turnaje šli s většími ambicemi. Nevím jestli jsme se nechali ukolébat počasím nebo něčím jiným. Zásadně nám chyběl tah na bránu. Pár hráček, které by opravdu chtěli uhrát lepší výsledek a strhli k tomu i ostatní. Jakoby se zápasy, které hrajeme odehrávaly tak trochu vedle nás. Tenhle tah nám chybí jak v útoku tak v poli. Nehrajeme bez chyb, ale až na výjmky to nejsou chyby nechyceného balónu, což je něco co se dá zlepšit komunikací. Zbytečně neházet, když už je běžec jasně save. Vyřvat si míč po zemi, aby bylo jasný, že míč chci prostě já a nikdo mi do něj nemá hrabat. Obecně dát najevo, že já jsem ten kdo chce míč hrát. To bych řekla, že jsou zásadní problémy. V poli bych tak vyzdvihla Hudlu, která ke standartu přidala i drobný nadstandart, určitě chytala na trojce dva těžké míče do strany, které zahrála, třetí pak vytečkovala, ale aspoň to zkusila, pokud to spojka mohla mít lépe, pak tohle je ten okamžik, kdy je potřeba si to vyřvat. Na pálce máme opět problém s ulejvkou, nepoložených jich bylo celkem dost. Věčným problémem je pak běh po metách, kde se dopouštíme školáckých chyb. Svým rostoucím pálkařským výkonem mile překvapila Máří. Kromě hitové ulejvky je schopná dát i hezkej linedrive do vnějšího. Její výkon s pořezaným prstem mi přišel ještě lepší než ten v kocovině 😉 Svůj návrat skvěle zvládla Romča, celkem pohodově odházela i zapálila. Dokonce slajdovala na domácí metu a koleno to ustálo 🙂 Určitě ještě není úplně fit, ale určitě už je zase velmi platnou hráčkou. Barka se trápila na pálce, ale jako kauče na jedničce si ji všichni pochvalovali. Janina má pochvalu za nastudování příručky pro zapisovatele a její následnou aplikaci do zápisu. Míša po viróze začla zase v pohodě házet jeden strike za druhým. Evža byla za statečného otloukánka na kečru i na osmičce. Markéta si chytla krádež. Terák má první ligový hit. Adélce jsem z trojmeťáku udělala dvojmeťák. Hubka si nakonec ani nezaházela, tak si aspoň hezky zapálila. Věrka se dostává na mety a pak po nich standartně zmateně pobíhá, ale teorii má na háku 😉
Pozitivum turnaje? Jak říká Máří spadli jsme na softballové dno a teď už se stačí jen odrazit 🙂 Tak příští týden zvedáme hlavy na přeboru, na lize pak v září v Mladých Bucích!
Béčko vyzve v úterý v Neraaréně k zápasu tým Starých psů. První letošní měření sil mezi těmito soupeři skončilo 14:6 ve prospěch Matfyzu. Utkání začíná v 18.30.
I Áčko si zahraje na domácí půdě. V nedělní podvečer v 17.30 tam dorazí tým plný zkušných borců – Eagles B.
Ženy čeká druhý víkend v rámci Pražského přeboru. Přesný rozpis zatím neznáme, ale doufáme, že se konečně vybičujem k pořádnému výkonu a ukážem soupeřům, že tam nejsme jen do počtu. Všechny zápasy se budou hrát v Sedlčanech.
Béčko sehraje v úterý na domácím hřišti od 18.00 zápas se Satalicemi.
Áčko odjíždí v rámci Interpoháru na víkend do Chomutova. Celkově se jedná o letošní pátý podnik této soutěže. Muži A se zatím zúčastnili pouze prvního turnaje, kde se po zimě teprve rozkoukávali a přiliš se jim nedařilo. Uvidíme do jaké formy se dostali během dvou minulých měsíců. V sestavě bude chybět mladíci Marek Hencl, Jan Svatoň a Tomáš Vokšický, kteří jedou s juniorskou reprezentací na zahraniční turnaj v Záhřebu.
Ženy čeká třetí ligový turnaj. Tentokrát pojedeme do Jižních Čech. Sobotu strávíme v Českých Budějovicích, kde se ve skupině střetneme v 11.00 se Spectrem a ve 14.00 s místními Blondies. V podvečer nás doufejme bude čekat ještě jeden zápas (skončíme-li 1. nebo 2. ve skupině), který rozhodne o tom, zda pojedeme v neděli bojovat o umístění v horní čtyřce do Ledenic nebo zůstaneme v Českých Budějovicích a popereme se o 5.-8. místo.
Béčko dnes čekají Staří Psi. Hrát se bude Pod Císařkou od 18.00.
Áčko odehraje během týdne další tři zápasy. Ve středu je v Hostivaři vyzve od 18.30 PV B. V neděli přivítají doma Iuridicu, ta loni v průběhu soutěže odstoupila za 2. ligy. Dabl začíná v 16.00, resp. 18.00.
Přijďte zafandit!
Na druhý ligový turnaj jsme se tentokrát vydaly do Brna. Z původního počtu 12 hráček, 2 kaučů a 2 fanynek jsme se nakonec slezly v hraničním počtu 10 hráček, 1 kauče a 1 fanynky (nemocné a zraněné RS). Z hráček odpadla Dvořka se zlomeným prstem a Hubka s nataženým lýtkem a namoženou achilovkou, den před odjezdem pak nemocná Téra a s ní i Voťas.
V sobotu jsme hrály v Zamilovaném hájku, v neděli v Jundrově. Ani na jednom hřišti nebylo k dispozici zavlažování, což se projevilo nekvalitním povrchem v nadhazovacím kruhu, s nímž především skákající nadhazovačky hodně bojovaly. Hřiště v Zamilci mělo hodně mekký infield, hřiště v Jundrově zase hrbolatý outfield. Každopádně prašný povrch na obou hřištích v kombinaci s teplým počasím nebyl nic příjemného. Kromě povrchu jsme občas bojovaly s výroky rozhodčích, asi to k softballu patří, ale … 😉
Rozpis k nám byl tentokrát milosrdný. V sobotu jsme začínaly v příjemných 11.00, což bylo tak akorát. Zvlášť ranní ptáče Máří by tentokrát nějaké vstávání asi nekousla. V neděli jsme také začínaly v 11.00, což sem zas ocenila hlavně já, když sem se jakž takž stihla dát do kupy z úpalu nebo něčeho podobnýho. Na ubytovně jsme se sešly již v pátek večer. Chyběla jenom Skippy, která dorazila až další den přímo na hřiště. I přes varování pořadatele vjela až do areálu, ale naštěstí ji nikdo nepokutoval 🙂 Na ubytovně probíhaly oba společenské večírky. Na každém padlo několik lahví vína, na prvním pak mraky buchet, na druhém pizza a spousta samožerů. Z tajůplné Romči skoro nic nevypadlo a tak bude výslech pokračovat na turnaji v Jižních Čechách. Máří vytuhla v půlce prvního večírku uprostřed bagáže, v půlce druhého raději zbaběle prchla do postele 🙂 Oba večírky byly určitě vydařené, tahle část hracích víkendů nám jde prostě sama 🙂
Cílem turnaje, stanoveným mnou ;-), byl boj o páté místo. Cíl jsme splnily, ale nakonec se ukázalo, že jsme klidně mohli pomýšlet na vyšší umístění. To jsme si nechaly vzít v zápase s Mladými Buky, případná výhra by nás posunula do bojů o umístění v horní čtyřce.
Ale po pořádku. Sobotní zápas ve skupině s Tempem jsme jednoznačně prohrály. Po slibném počátečním útoku přišly chyby a bylo vymalováno. Vítězství s Řepami, už jsme si vzít nenechaly, byť byl závěr zápasu docela vypjatý a o výsledek jsme se ještě trochu klepaly. Z druhého místa nás tak čekal přímý souboj o to, zda v neděli budeme hrát skupinu o 1.-4. místo nebo skupinu o 5.-8. místo. K tomuto souboji nás z 1. místa ve skupině D vyzval tým z Mladých Buků (pozdější vítěz turnaje). Samozřejmě nevím, zda hrála jejich nejsilnější sestava, protože soupeře neznám, ale v zápase to vypadalo, že jsem je spíš nadcenila, rozhodně jsme s nimi mohly hrát úplně vyrovnaný zápas, i v té sestavě v jaké jsme hrály. Bohužel jsme jim chybami v poli i na metách dost pomohly. V poli jme si je vybraly hlavně v dohrávce trojky na dva auty, a tak jsme místo 3 rychlých autů dostaly 4 body. Další neuvěřitelné chyby jsme přidaly v běhu po metách. Neumět běžecky zahrát 1-3 obsazená je opravdu ostuda, tohle prostě umět musíme. Na této situaci si vylámaly postupně zuby Věrka, Hudla a Janina. Upřímně doufám, že se něco takového již nebude opakovat. Nedělní poklidně vyhraný zápas s Joudrs C nás poslal do boje o páté místo, v něm už jsme ale s Ledenicemi moc nezabojovaly a podlehly soupeři bez odporu 9:0. Celkově tedy 6. flek.
Pozitivem je, že nám začal fungovat začátek lineupu. Do zápasu jsme na pálce vždy vstoupily minimálně jedním dotlačeným bodem, výjmkou byl poslední unavený zápas s Ledenicema. Evža se z pozice první pálkařky vždy v prvním startu dostala na metu. Pálka sice ještě není v očekávaných obrátkách, ale už je to něco s čím se dá pracovat. Co vidím za daleko větší problém je běh po metách. Nevyužíváme chyb soupeře k posunu o metu dál a naopak občas děláme děsný kraviny, ze kterých pramení zbytečné auty (např. 1-3 obsazená v zápase s Bukama). V kocovině začla slušně pálit a stahovat body Máří, bohužel se v ní neudržela celé dva dny, příště na to dohlídnem 😉
V poli pořád děláme banální chyby. Navíc si je vybíráme v úplně nevhodnou dobu. Především v sobotu jsme si valnou část bodů proti dotlačily domů samy. Extrémem byl v tomto směru zápas s Tempem, kde nadhazovačky Adélka s Janinou umožnily 2 body, ale dostaly sme jich 14. Občas nedokoukáváme míč při hře na metě (Ady) nebo nevíme, jestli na metě, kterou hrajeme máme tečovat či šlapat (Věrka). Pochvalu určitě zaslouží Dufi za hru na spojce, která všechny míče dohrála, patrné to bylo hlavně v dohrávce zápasu s Ledenicemi. Taky Hudla se přestala trápit a spolehlivě zahrála na dvojce, v OFu i na trojce. Dařilo se jí i na pozici nevyzpytatelného rychlého devátého pálkaře.
Na nadhozu se čím dál tím lépe jeví Adélka. Největší problém měla v neděli v boji s povrchem hřiště. Míša (2xW) tentokrát trochu bojovala, ale v zásadě výraznější problém neměla a svoji porci zápasů v pohodě uházela. Janinu bohužel nepodpořilo v důležitou chvíli pole, jinak by toho určitě odházela víc. Barka se skvěle rozhazuje, jen v tom zápase to tentokrát úplně nevyšlo, asi si její rozhazování budem raději šetřit přímo do zápasu 😉
Kompletní komentáře a statistiky najdete tradičně ve výsledcích. Děkuji všem hráčkám za hru a těším se na další víkend. Za 14 dní nás čeká již 3. ligový turnaj, tentokrát v Ledenicích a Českých Budějovicích. V průběžné ligové tabulce držíme 7. příčku. Uvidíme zda poskočíme zas o kousek výš.
