Na druhý ligový turnaj jsme se tentokrát vydaly do Brna. Z původního počtu 12 hráček, 2 kaučů a 2 fanynek jsme se nakonec slezly v hraničním počtu 10 hráček, 1 kauče a 1 fanynky (nemocné a zraněné RS). Z hráček odpadla Dvořka se zlomeným prstem a Hubka s nataženým lýtkem a namoženou achilovkou, den před odjezdem pak nemocná Téra a s ní i Voťas.
V sobotu jsme hrály v Zamilovaném hájku, v neděli v Jundrově. Ani na jednom hřišti nebylo k dispozici zavlažování, což se projevilo nekvalitním povrchem v nadhazovacím kruhu, s nímž především skákající nadhazovačky hodně bojovaly. Hřiště v Zamilci mělo hodně mekký infield, hřiště v Jundrově zase hrbolatý outfield. Každopádně prašný povrch na obou hřištích v kombinaci s teplým počasím nebyl nic příjemného. Kromě povrchu jsme občas bojovaly s výroky rozhodčích, asi to k softballu patří, ale … 😉
Rozpis k nám byl tentokrát milosrdný. V sobotu jsme začínaly v příjemných 11.00, což bylo tak akorát. Zvlášť ranní ptáče Máří by tentokrát nějaké vstávání asi nekousla. V neděli jsme také začínaly v 11.00, což sem zas ocenila hlavně já, když sem se jakž takž stihla dát do kupy z úpalu nebo něčeho podobnýho. Na ubytovně jsme se sešly již v pátek večer. Chyběla jenom Skippy, která dorazila až další den přímo na hřiště. I přes varování pořadatele vjela až do areálu, ale naštěstí ji nikdo nepokutoval 🙂 Na ubytovně probíhaly oba společenské večírky. Na každém padlo několik lahví vína, na prvním pak mraky buchet, na druhém pizza a spousta samožerů. Z tajůplné Romči skoro nic nevypadlo a tak bude výslech pokračovat na turnaji v Jižních Čechách. Máří vytuhla v půlce prvního večírku uprostřed bagáže, v půlce druhého raději zbaběle prchla do postele 🙂 Oba večírky byly určitě vydařené, tahle část hracích víkendů nám jde prostě sama 🙂
Cílem turnaje, stanoveným mnou ;-), byl boj o páté místo. Cíl jsme splnily, ale nakonec se ukázalo, že jsme klidně mohli pomýšlet na vyšší umístění. To jsme si nechaly vzít v zápase s Mladými Buky, případná výhra by nás posunula do bojů o umístění v horní čtyřce.
Ale po pořádku. Sobotní zápas ve skupině s Tempem jsme jednoznačně prohrály. Po slibném počátečním útoku přišly chyby a bylo vymalováno. Vítězství s Řepami, už jsme si vzít nenechaly, byť byl závěr zápasu docela vypjatý a o výsledek jsme se ještě trochu klepaly. Z druhého místa nás tak čekal přímý souboj o to, zda v neděli budeme hrát skupinu o 1.-4. místo nebo skupinu o 5.-8. místo. K tomuto souboji nás z 1. místa ve skupině D vyzval tým z Mladých Buků (pozdější vítěz turnaje). Samozřejmě nevím, zda hrála jejich nejsilnější sestava, protože soupeře neznám, ale v zápase to vypadalo, že jsem je spíš nadcenila, rozhodně jsme s nimi mohly hrát úplně vyrovnaný zápas, i v té sestavě v jaké jsme hrály. Bohužel jsme jim chybami v poli i na metách dost pomohly. V poli jme si je vybraly hlavně v dohrávce trojky na dva auty, a tak jsme místo 3 rychlých autů dostaly 4 body. Další neuvěřitelné chyby jsme přidaly v běhu po metách. Neumět běžecky zahrát 1-3 obsazená je opravdu ostuda, tohle prostě umět musíme. Na této situaci si vylámaly postupně zuby Věrka, Hudla a Janina. Upřímně doufám, že se něco takového již nebude opakovat. Nedělní poklidně vyhraný zápas s Joudrs C nás poslal do boje o páté místo, v něm už jsme ale s Ledenicemi moc nezabojovaly a podlehly soupeři bez odporu 9:0. Celkově tedy 6. flek.
Pozitivem je, že nám začal fungovat začátek lineupu. Do zápasu jsme na pálce vždy vstoupily minimálně jedním dotlačeným bodem, výjmkou byl poslední unavený zápas s Ledenicema. Evža se z pozice první pálkařky vždy v prvním startu dostala na metu. Pálka sice ještě není v očekávaných obrátkách, ale už je to něco s čím se dá pracovat. Co vidím za daleko větší problém je běh po metách. Nevyužíváme chyb soupeře k posunu o metu dál a naopak občas děláme děsný kraviny, ze kterých pramení zbytečné auty (např. 1-3 obsazená v zápase s Bukama). V kocovině začla slušně pálit a stahovat body Máří, bohužel se v ní neudržela celé dva dny, příště na to dohlídnem 😉
V poli pořád děláme banální chyby. Navíc si je vybíráme v úplně nevhodnou dobu. Především v sobotu jsme si valnou část bodů proti dotlačily domů samy. Extrémem byl v tomto směru zápas s Tempem, kde nadhazovačky Adélka s Janinou umožnily 2 body, ale dostaly sme jich 14. Občas nedokoukáváme míč při hře na metě (Ady) nebo nevíme, jestli na metě, kterou hrajeme máme tečovat či šlapat (Věrka). Pochvalu určitě zaslouží Dufi za hru na spojce, která všechny míče dohrála, patrné to bylo hlavně v dohrávce zápasu s Ledenicemi. Taky Hudla se přestala trápit a spolehlivě zahrála na dvojce, v OFu i na trojce. Dařilo se jí i na pozici nevyzpytatelného rychlého devátého pálkaře.
Na nadhozu se čím dál tím lépe jeví Adélka. Největší problém měla v neděli v boji s povrchem hřiště. Míša (2xW) tentokrát trochu bojovala, ale v zásadě výraznější problém neměla a svoji porci zápasů v pohodě uházela. Janinu bohužel nepodpořilo v důležitou chvíli pole, jinak by toho určitě odházela víc. Barka se skvěle rozhazuje, jen v tom zápase to tentokrát úplně nevyšlo, asi si její rozhazování budem raději šetřit přímo do zápasu 😉
Kompletní komentáře a statistiky najdete tradičně ve výsledcích. Děkuji všem hráčkám za hru a těším se na další víkend. Za 14 dní nás čeká již 3. ligový turnaj, tentokrát v Ledenicích a Českých Budějovicích. V průběžné ligové tabulce držíme 7. příčku. Uvidíme zda poskočíme zas o kousek výš.
