Autor:admin

Pod parným neratovickým sluncem absolvovaly holky vcelku úspěšně svůj třetí hrací víkend. Hned v prvním klíčovém zápase udolaly Řepy 3-0, povinně porazily Merklín (8-6) i Spectrum (15-5) a po boji prohrály jen s Plzní 4-8. Tím jsme se dostali na zápasovou bilanci 7-3 a po nadcházející nedělní dohrávce nás čekají tuhé podzimní boje o baráž.

A co nám zůstalo z tohoto víkendu v paměti? Báří pomohl vetřelec v krku ke třem výhrám a shutoutu. Efka se nám bude vdávat. Majka se skamarádila s prknem. Kečři už umějí házet na dvojku. Máří kryje krádež ulejvkou do foulballu. Když se netrefí, Jana stejně nekrade. Efka krade, ale tak, aby to nebylo vidět. Péťa krásně posouvá ulejvkou. Skippy nikdy neví, kolik je autů. Vláďa stříká Spektrandy zezadu, ale Majka to (doufejme) neví. Řepná kampaň proti rozhodčím pokračuje. Z Romči je elitní snajper. I kdyby byl na hřišti jediný hráč, neomylně ho trefí. Terka chytá nechytatelné lufty. Standa i Ryba umějí pískat. Dan pískat nechce, nikdo neví proč. Když se ho zeptáte, mumlá něco o přestupu do Řep. Majka se při skvízu nerozptyluje ulejváním, aby se mohla soustředit na koučink doma. Na antuce se nám samovolně objevují sprosté obrazce. Jana, pokud se zrovna nehihňá, pálí. Barka chytá těžké lufty ve foulballu. Madla pálí dvoumeťáky až při tělesné teplotě nad 45°C. Věrka hraje nefér, pořád se tváří jako že nepálí a pak pálí. Kdo to má koučovat? Nadhazovací eso zůstalo v rukávu. Majka si otevřela seznamovací kancelář. Prvním zákazníkem je Skippy. Víkend jsme si užili!

3.6.2007; 14:00 Sedlčany vs. Neratovice

Do svého životně prvního zápasu byli naši vhozeni jak neplavci do vody, ovšem poprali se s tím velmi statečně. V „němém“ úžasu obou kaučů se hned v první směně všichni (v pořadí 1. Honza, 2. Míša, 3. Milan, 4. Pája, 5. Terka 6. Davča, 7. Vojta, 8. Martin 9. Dragi) otočili na pálce a ujali se vedení nad Sedlčany 4:3. I druhá směna byla z naší strany plná odpalů, tak jako na straně soupeře, tak i naši chybovali v poli a po druhé směně se skóre překulilo ve prospěch Sedlčan (7:9). Neb štěstí je, jak známo, vrtkavé, přiklonilo se ve třetí směně definitivně na stranu Sedlčan, které nám nepustili ani bod po té, co odpal do luftu chytila sedlčanská spojka a zahrála tripl aut tím, že ještě stihla tečovat našeho běžce z jedničky (který se přes usilovné řvaní kauče na jedničce rozhodl, že poběží na dvojku) a svým příhozem na třetí metu ještě běžce z trojky, který nereflektoval na kauče na trojce a radoval se z toho, že je doma. Naši ve čtvrté směně zahráli naprosto bezchybně 3 po sobě jdoucí auty – po dvou odpalech po zemi na nadhoz a jedním strike outem, čímž udrželi na konci čtvrté směny stav 10:12. Ačkoliv i v poslední páté směně naši přidali dva body, čímž vyrovnali na 12:12, Sedlčany se rozpálily ještě víc, o čemž svědčí i konečné skóre 12:18. Kromě pochvaly všech zúčastněných, neb pálili jak o život, dále za zmínku stojí nádherně chycený rovný odpal na šorta (Davča), pěkně zahraný aut trojky (Terky) 5-3 a výborná práce obou našich nadhazovačů (Míši a Milana), kteří nejen ustáli tíhu zodpovědnosti na nadhozu, ale navíc byli schopni zahrát i outy po odpalu po zemi na jedna.

3.6.2007; 15:45 Neratovice vs. Merklín

Do druhého zápasu s Merklínem, ač posíleni Hynkem, který mezitím dorazil a posílil tak naše družstvo na 10 hráčů, jsme nastoupili velmi zkroušeni z předchozí porážky. Možná právě proto, se naši nebyli schopni v prvních dvou směnách dostat na metu a dovolili Merklínu náskok 0:7. Naši absolutně přestali hrát jakoby první prohra a následné nedostání se na mety úplně podlomilo to obrovské nasazení z prvního zápasu. Ve třetí směně, za vydatného fandění rodičů, kteří tomu svým usilovným tleskáním dopomohli (za což jim patří náš obrovský dík) a také sedlčanským, kteří z tribuny jmény podporovali naše pálkaře, se naši konečně dostali na mety. Bohužel opět po nádherném odpalu Hynka do ofu, který merklínská osmička chytla z luftu, přišel double out, neb z prvního zápasu nepoučený běžec ze třetí mety, namísto zpět na třetí metu běžel s vidinou bodu domů. Tímto bylo zastaveno naše snažení a Meklínští už na metu nikoho nepustili. Konečná prohra 2:19 jde zároveň „na triko“ našich kaučů, kteří dopustili, aby soupeř prohlédl jejich taktiku, že po PB či WP je lepší nikam neházet, a tak se soupeřovi běžci na PB/WP posouvali vždy minimálně o dvě mety. Kuriozitou zápasu byl zahraný aut s dvěma asistencemi po odpalu do ifu, kdy naše trojka (Terka) vyhodnotila, že bude lepší hodit míč nejprve nadhozu a Míša po té dohodila na jedničku (5-1-3). Pochvalu si určitě zaslouží i naše spojka za pěkně chycený luft, dvojka za svou první asistenci a opět oba naši nadhazovači, kteří (oba) nadhodili svá první SO.

Z neplavců se začínají pomalu, ale jistě stávat plavci. Nasbírali plno cenných zkušeností proto, aby v příštích zápasech mohli být podstatně jistější, pravidel znalejší a všichni (včetně kaučů) z vlastních chyb poučenější. Pokud to ještě někdo neví, náš nejmladší tým je boží a jednou všechny složí ;).

Minulý víkend zahájili naši muži svoje ligové boje.Sezóna, kdy se pokusí minimálně zopakovat loňské třetí místo, byla odstartována 3 výhrami a jednou těsnou porážkou. V dobrém světle se ukázali hlavně všichni naši nadhazovači, poradili jsme si s nedělní absencí J.Roita.Na pálce se nejvíce dařilo navrátilci z Jižní Ameriky T.Štěrbovi, hlavně v poli budou velkou posilou oba hostující junioři z Kostelce T.Uhnavý a O.Sejbal. Více viz výsledky a Byjačovi krásné fotky

Termínová listina akcí mládeže ke stažení zde

Spectrum – MFF 5:8

Přípravu na zápas zahájilo pouhých devět hráček s celkem 34 zdravými končetinami, ale nakonec dorazila i zbylá pětice, která se předtím rozhodla bojkotovat dálnici D5 a kus cesty demonstrativně nesla auto po vedlejší louce. Zápas samotný rozhodla třetí směna, ve které nám soupeř hrající ve slušivých sukýnkách umožnil chaotickou hrou otočit pálku a získat čtyři body. Baterie Romča-Evža sice začala demoralizujícím SOPB, ale zbytek zápasu zvládla s přehledem. Na pálce se dvěma hity (1x2B, 4 RBI) blýskla Báří, kterou nerozhodily ani neustálé hádky vlastních koučů jestli hraje DP nebo DH.

MFF – Kladno 4:5

Jeden z nejkvalitnějších zápasů celého turnaje, šest odehraných směn přesně vyplnilo 90minutový limit, bohužel jsme přes hezký výkon Báří na nadhozu (chytala Efka, taky s přehledem) tahali většinou za kratší konec provazu. Z naší uspokojivé pálky (celkem 9 hitů) vynikli dva neomylní snajpři Evža (2/2, 1xBB) a Majka (3/3 (1x2B)). Nakonec jsme mohli i vyhrát, nebýt toho že probíhající softball byl často přerušován komickými výstupy našeho vnějšího pole.

SaBaT – MFF 8:6

Semifinále jsme začali nadějně, favoritovi jsme hned nadělili dva body, ale pak naše ruce unavené večerním bowlingem a fotbálkem nesebraly tři krátké hry soupeře, do toho sabaťandy dvakrát vystřelily do dáli a chudák Romča musela z prkna bez zavinění, ale bohužel taky bez autu. Báří (na Efku) pak zastavila skóre prvního inningu na 2:6. Na Míšin důkaz, že nejlíp v našem týmu běhají trojnásobné matky (na dva auty po HB ukradla všechno až domů), odpověděl soupeř dalšími dvěma body. Za stavu 3:8, když do vypršení limitu (75 minut) zbývalo asi 20 minut, by hodně týmů zbytek zápasu odchodilo, ale naše holky z takového těsta naštěstí nejsou, zabraly na pálce a tři vícemetové odpaly ve směně (1x3B, 2x2B) přinesly tři body. V posledním inningu jsme pak dotáhli vyrovnávací bod na dvojku a přinutili jsme tak ligového soupeře hrát naplno celý zápas. Naši kvalitní pálku ozdobily zejména dva trojmeťáky, Věry a Majky.

SVŠ Plzeň – MFF 4:5

I když vítězné, tak opticky asi naše nejhorší vystoupení na turnaji rozhodla druhá směna, ve které jsme využili především soupeřovy neschopnosti sebrat ulejvku (konečně jsme je začali dávat do pole a vida!) a získali jsme 5 bodů. V ostatních čtyřech směnách jsme se ale neprosadili ani na soupeřovu startující podavačku ani na střídající nadhazovačku. Slávistky do Báří v každém inningu trochu bouchly a navíc kradly vše co šlo, nepomohlo ani naše střídaní na kečru, takže jsme se o medailovou pozici museli bát až do konce. Naše pálka byla tentokrát spíš [j.k.b.] (nápověda: prostřední [k] má blízký vztak k hovězímu), jen Evža potvrdila, že ji role lead-off-hitter na turnaji sedla (2/2, 1xBB). Pole jsme odehráli vcelku v klidu, jen poslední směnu zahájily Madla a Evža, zřejmě pod dojmem našeho náskoku, experimentem známým mezi vědci jako Tunguzský meteorit (návod pro mladé fyziky: sleduj z bezprostřední blízkosti co se stane když míč volně padající z výšky 30m udeří do druhé mety!).

Slovo na závěr

Bilance 2:2 nám vynesla, jak je v Merklíně tradicí, třetí příčku a pohár, který již ozdobil naši přepychovou buňku v Nera. Naopak vyhraná bonboniéra a zejména tekutá jablíčka postupně záhadně mizela při kolování mezi účastnicemi turnaje, jejichž jména a tváře nechť nevymizí z oddílové paměti – Barka, Báří, Efka, Evža, Jana, Madla, Majka, Markéta, Míša, Petra, Romča, Skippy, Terka a Věra.

O tomhle víkendu muži odehráli přípravný turnaj v Pardubicích.Systémem každý s každým jsme se postupně utkali v sobotu s Univerzitou Brno(bývalý SEVER Brno) a s Klackaři z Kostelce nad Orlicí.Již první zápas s Brňáky ukázal některé naše slabiny, a to jak hru v poli, tak i na pálce.I když všechno mohlo být jinak, kdyby na třetí nadhoz v zápase neodpálil Jirka HR(jak se správně říka, Homerun v první směně prohrává zápas).Na nadhozu se představil Dlouhán, který zaházel velmi slušně, ovšem pole ho moc nepodrželo.A vzhledem k tomu, že jsme začali pálit až v dohrávce tak jsme prohráli 5:6. V dalším zápase jsme narazili na teoreticky mnohem lepšího soupeře a to Kostelecké Klackaře. I když se za ně na prkno postavil Stoupa, tak se nám poměrně dařilo již od začátku dostávat balon hodně do hry, navíc soupeř chyboval a skore postupně narůstalo pouze na naší stranu.Někdy za stavu 9:0 se Stoupa poroučel z prkna a na jeho místo nastoupil Míra Sejkora st.Poté co hodil čtyři bally bylo mu jistým spoluhráčem z pole doporučeno aby házel jen středy, jinak, že se prý z pole nedostanou. Pokud si dobře pamatuju poslal Bohy první střed do vnějšku, druhý střed Čelo za plot do levého pole.Poté přišel na pálku Keletti a na druhý nadhoz svého startu odpálil taktéž homerun. O výsledek 19:0 si vesměs zasloužil všichni pálkaři a velmi chybující soupeř v obraně. My jsem zahráli v obraně slušně a nebýt jednoho „HITU“(že Dlouháne!) mohl mít Čelo Perfect game. Večerní akce na bowlingu byla poměrně zábavná a VĚTŠINA ji zvládla s mírou. Všichni se bavili dle gusta(bowling,koncert,HanyBany apod.). Ranní zápas od 9:00(!!!) s Kunovicema jsme začali bez Kelettiho, který to při večerní party lehce nezvládl a s Roiťasem na prkně, který toho Šnekům moc nepovolil.Proti nám se na nadhoz postavil Honza Verbík, který se přes zimu docela zlepšil.Kunovice se na mety moc nedostávali, za to mi jsme poměrně slušně využivali skorovací pozice.Za zmínku stojí to, že se ke konci zápasu dostal do hry místo Lojzy Keletti, který nejprve asi pětkrát vybíhal na dvě, ovšem pokaždé byl nucen vrátit se zpět díky foulballům.Poté se málem ještě zranil při snaze chytit odpal Máry Lapčíka.Zápas mohl uzavřít krásně Dan příhozem na třetí metu, kterým jasně Máru vyautoval. Snad jediný rozhodčí byl jiného názoru.Zápas o vítězství v turnaji s Pardubicemi byl hodně vyrovnaný.Pardubice hráli velmi dobře v poli a tři inningy byl stav 0:0.My jsme se poté ujali vedení, nicméně soupeř na BB,PB,WP,PB a WP otočil na 1:2.Poté odpálil jeden z hráčů soupeře krásný trojmetový odpal a pak se nechal Čelo rozhodit jednou akcí a soupeř toho využil na zvýšení na 1:5.Dojem z turnaje poměrně slušný všichni podali standartní výkony, překvapil Pepa i Dan, kteří odehráli velmi dobrý turnaj, osvědčil se Ondra Schejbal(hráč na hostování z Kostelce Tigers).Nakonec ještě dostal cenu pro nejlepšího pálkaře Jirka Roith.‘)

První letošní turnaj je za námi. Z celkem slušně obsazeného turnaje jsme si přivezli páté místo, což

lze jistě považovat za úspěch.

Naše hra se vyznačovala především nezvykle velkým množstvím chyb v obraně. Nutno poznamenat, že na soupeřkách bylo také vidět určitou jarní nejistotu, takže se ve světle dalších událostí nejevily naše errory tak tragicky, jak by mohlo vypadat na první pohled. Hodnotit pálku příliš nelze,

protože to byl první „živý“ nadhoz se kterým jsme se letos potkali, nicméně bych chtěl z průměru vyzdvihnout hlavně Terku (absolvovala své první čtyři zápasy v nichž byl každý start na pálce velmi nadějný a dokonce se urodilo několik efektivních odpalů se staženými běžci), Majku (která se blýskla pěkným dlouhým trojmeťákem – potenciál tam je 🙂 už chybí jen pár metrů), Barku (první odpal, který vypadal jako rána), Haňu (za skoroživotní odpal – o to víc mrzí, že je po tomto víkendu soupeřkou) a Madlu (která se nechala od pálky opakovaně nakopat, že ji v neděli ani nemohla vzít do ruky). Jednu útočnou činnost je však třeba ještě zmínit a to jsou slajdy. Svůj první headslide v zápase předvedly Majka i Evža, nic se jim nestalo a navíc to docela dobře vypadalo ;).

V obraně se mi velmi líbila hra vnějších polařů s výjimkou Skippy, která své příhozy neomylně

směřovala do míst kde v tu chvíli nikdo nebyl a navíc pod neuvěřitelným úhlem oštěpaře. Zafungovala i

souhra vnějšího a vnitřního pole s pěkným autem na 3B po dlouhém odpalu soupeře a téměřaut na domácí

metě po hezkém příhozu Majky.

Turnaj jsme využili jako příležitost vyzkoušet potenciál některých hráček na postech, které ještě

nehrály. Premiéru si tak dala Madla na SS, jana na 2B a Věra na 1B (loňského draka nepočítám, tam jsem

nebyl).

Závěrem bych chtěl pochválit všechny nadhazovačky a Evžu, která jim to všem pochytala, poděkovat

Lindě z Pardubic, že nás početně nejen doplnila, ale vždy velmi hezky „ucpala“ díru na postu, který

jsem zrovna neměl kým pokrýt, nebo jsem chtěl aby hráčka z daného postu hrála jinde. A samozřejmě všem

kteří tam byli a jenom jsem je tu nezmínil.

P.s.: Doufejme že se Rybě ploutev rychle spraví.

V týdnu od 19.3. se tréninky přesouvají ven. Rozpis tréninku je v kalendáři.

Hlavní trénink ženského týmu je pravidelně každou středu po žákovském tréninku. Hlavní trénink mužského A i B týmu se koná ve čtvrtek. Tyto tréninky jsou povinné pro hráčky a hráče základní sestavy.

Mimo tyto hlavní tréninky probíhá ještě i pravidelný pondělní trénink pro začínající hráčky a hráče a také jako nadhazovací. Tento trénink je pro hráčky a hráče základních sestav nepovinný (s výjimkou nadhozu) a je určen zejména pro potřeby odstraňování konkrétních chyb v technikách.

Včera proběhla VH VŠSK MFF UK. Trošku se hlasovalo, nikdo se nehádal. Zavzpomínal jsem na doby, kdy byly diskuze mnohem bouřlivější a přemýšlel jsem, co se změnilo. Pak mě na to Bohy přivedl. Neřešilo se totiž nevhodné chování softballistů na Albeři nebo na Mariánské, protože tam už léta nejezdíme.

Tak jsme s Bohym u piva trošku zavzpomínali a vzpomněli si, že Voťas před časem sepsal nostalgicky laděné zamyšlení nad legendární loučkou na Albeři. Zamyšlení na doby, kdy se na jednáních VŠSK o softballu diskutovalo mnohem živěji ;).

Následující myšlenky vznikly v létě 2005, když jsme projížděli s Voťasem přes Albeř na koloběžce a zastavili se i na softballovém „hřišti“ (viz. olakova stránka).

Albeřská loučka

(Voťas)

Když jedete z Nové Bystřice směrem na Slavonice, kousek za albeřským viaduktem místní úzkokolejky si možná po levé straně všimnete letního kempu Univerzity Karlovy. Čeho si ale jistě nevšimnete je nenápadná loučka naproti, vpravo od silnice. Cyklista, bojující s mírným stoupáním, ji možná zaznamená, ale snad jen pěší turista uvidí skrz břízky podivný nelogicky umístěný drátěný plot, starou plechovou boudu a v divoce rostoucí trávě pár velkých kusů molitanu. Určitě žádný důvod k tomu, aby se člověk zastavil.

Existuje ale pár lidí, kteří se zastaví zcela jistě pokaždé, kdykoli se tu ocitnou. Vždyť tady na téhle loučce se začala psát historie celé jedné generace softballistů Matfyzu. Z té plechové boudy vytáhl v červnu 1984 pan doktor Adamíra námořnický vak a z něj vyndal několik dřevěných pálek, kožených rukavic a míčů, vše kubánské značky Batos. A vysvětlil nám, že ty kusy molitanu jsou mety, k čemu je ten divný vysoký plot, a jak se ta nová hra vlastně hraje. V tento historický den – tehdy jsme nevěděli, že je historický – tady spolu se mnou vzali poprvé pálku do ruky pozdější dlouholetí hráči jako Vláďa Čech, Opičák, Martin Kolář, Pivís, Hyncák, Roman Bláha nebo Bobík.
Softballový osud nás rychle hodil do hluboké vody. Když velká část tehdejšího kádru Matfyzu odešla za vyšší soutěží (nesmělo se říkat „ligou“) do Meteoru, připojila se naše parta zelenáčů k několika věrným pozůstalým – Charliemu, Vlašákovi, Mydlochovi a Soudňákovi – s úkolem nesestoupit z první třídy. Dnes už si nikdo nedovede představit vítězný lítý boj s Vltavanem Zličín odehrávající se na Letné na trávě mezi pískem a křovím – jinde prostě nebylo místo, všude se hrál soft. Soutěž jsme udrželi i díky dalším klukům, kteří se k nám postupně přidávali a zapsali se výrazně do historie oddílu – Čertovi, Stínovi, Jardovi Haluzovi, Karlovi, Fuhrovi, Holubčákovi, Chcípovi. K nemalé radosti některých členů se podařilo obnovit i činnost ženského družstva, z plejády tehdejších „matadorek“ sluší zmínit aspoň nadhazovačky, Míšu Knížovou a Libis.

Po dvou letech bojů o udržení jsme nezadržitelně nastoupili cestu vzhůru tabulkou. Cestu, která vyvrcholila v roce 1991 šestým místem v nejvyšší soutěži; pak už naší generaci došel dech a přišla práce, rodina, zranění… Zůstala ale spousta vzpomínek na různá hřiště nejrůznější kvality i na život okolo nich. Tréninky na plácku za naší kolejí Větrník a na Letné se zakončením na Špejcharu, běhací soustředění v Kersku s večerními hektolitry svařáku a kytarou, turnaje pod radioaktivní haldou v Příbrami (v Jardově barrandovském bytě se jistě ještě najde vzácná relikvie, vyhraná soška permoníka), bleděmodrá trika s kulatou nášivkou MFF, neustálé zoufalé shánění nesehnatelných míčů, pálek a rukavic, krkonošské Silvestry na běžkách… A samozřejmě každoroční skvělá letní soustředění na Albeři; návrat tam, kde to pro nás vlastně začalo.

Staří manželé Adamírovi už jsou dávno na tom nejrovnějším ze všech hřišť; i my jsme se rozešli různými směry, rozehnáni praktickým životem a porevoluční dobou. Nikdo už by si dneska na sebe hrdě nevzal tepláky a bleděmodré triko s nášivkou a nepostavil se na Letenské pláni do imaginárního boxu s jedinou oddílovou pálkou. Nikdo už by se dneska netáhl dvěma vlaky a potom hodinu pěšky do kerské hájenky, aby tam běhal orienťák, hrál ringo, sázel stromky (povinně) a lámal svařené čůčo. Ani na Albeř na soustředění se už dávno nejezdí, na té zarostlé hrbolaté loučce už by to fakt nešlo…

A přece, ani po těch více než dvaceti letech to pořád není obyčejná loučka. Na chvíli se zastavíte a tu si s úžasem uvědomíte, že to přece byla právě tahle plechová bouda, právě tenhle plot a právě tyhle břízky, ve kterých pořád šumí vítr stejně jako ten den, kdy to všechno začalo…

Softballové tréninky – povinné

místo: tělocvičny při ZŠ Dolákova v Bohnicích

Pravidelné softballové tréninky se konají každé úterý od 20 do 22 hodin. Tyto tréninky jsou povinné pro všechny hráčky.

Kromě pravidelných tréninků se uskuteční tato víkendová „soustředění“:

LEDEN 13. – 14.

ÚNOR 10. – 11.

BŘEZEN 3. – 4.

Sraz na víkendové tréninky je vždy v 9:45 v šatně, předpokládaný konec v 16 hodin.

Pravidelné tréninky zaměřené na fyzičku – dobrovolné, ale doporučené:

v pondělí od 18 do 19 hodin je k dispozici posilovna UKSC v Hostivaři,

ve čtvrtek od 17:30 do 19 hodin tělocvična v Karlíně.

Všechny uvedené informace jsou zveřejněny i v kalendáři.