V Praze a v Neratovicích se nedávno hrálo mistrovství Evropy žen v softballu. Akce, konané vždy v lichých letech střídavě s mistrovstvím světa, se zúčastnilo dvacet národních celků ve dvou výkonnostních skupinách. Tento úctyhodný počet a účast států jako Bulharsko či Finsko dokazují, že se softball rychle rozšiřuje i v zemích, kde byl až donedávna téměř neznámý. Lze předpokládat, že i u nás akce přispěla k další popularizaci tohoto sportu, tím spíš, že ji organizátoři nezapomněli podpořit informačními materiály a doprovodnými akcemi, kde si zájemci mohli například vyzkoušet odpal nebo nechat změřit radarem rychlost svého hodu míčem.
Krásným vyvrcholením byl sobotní finálový zápas mezi sedminásobnými šampiónkami z Itálie a mírnými favoritkami z Řecka. Řekyně vybudovaly bez širší domácí základny svůj tým pro olympijský turnaj v Athénách z Američanek s řeckými kořeny, do skupiny A mistrovství Evropy postoupily teprve před dvěma lety v generálce na olympiádu a letos celým turnajem procházely s velkým přehledem. Itálii porazily i ve skupině, na vítězství nad naší reprezentací v poměru 9:1 jim stačilo pět směn. Naopak Italky musely ještě týž den projít do finále přes houževnaté Nizozemky, jejichž odpor zdolaly až v prodloužení. Přesto vstoupily do finále jako polité živou vodou, ve třetí směně začaly pálit, ujaly se vedení o čtyři body, poté zvýšily na 5:0 po poněkud diskutabilním výroku rozhodčího na domácí metě a vítězství si už ujít nenechaly. Přes zdánlivě jednoznačný výsledek muselo utkání všechny diváky nadchnout, z obou stran viděli dvě hodiny špičkového softballu, nádherných zákroků i emocí, které k takové události patří.
Zcela dle optimistických prognóz nedopadly české reprezentantky, které doplatily na slabší hru v útoku a po čtyřech porážkách v soutěži skončily šesté, i když se jim podařilo zdolat bronzové Nizozemsko a v klíčovém utkání s Ruskami prohrály dost nešťastně 1:0. Pokračuje tak určitá stagnace ženské reprezentace po medailové žni devadesátých let, což kontrastuje zejména s výsledky našeho mužského týmu, který letos opět získal titul mistrů Evropy. Nadmíru spokojeny jsou naopak Slovenky, které si pod vedením kunovických trenérů Křiváka a Beránka v úžasné sobotní atmosféře na zaplněné Krči finálovým vítězstvím nad Rakouskem poprvé v historii vybojovaly postup ze skupiny B mezi elitních deset celků kontinentu, kde za dva roky nahradí sestupující Belgii.
Na hřišti v Neratovicích se odehrálo čtrnáct zápasů ve čtyřech hracích dnech, mezi nimiž byla i řada špičkových utkání v elitní skupině. Za zmínku stojí úterní utkání mezi Nizozemskem a Ruskem, kde perfektní obrany držely téměř celý zápas vyrovnaný stav a páteční souboj Belgie se Švédskem o udržení ve skupině A, který skončil pro statečně bojující Belgičanky malou sportovní tragédií, když jim na konci zápasu nejprve odpal soupeře zranil nadhazovačku, a přesto ztratily houževnatě bráněné vedení až vlastní chybou v dohrávce poslední směny. Ve švech praskalo lobkovické hřiště při marném středečním boji české reprezentance s Itálií o medailové pozice.
Podobnou akci mezinárodního významu by samozřejmě nebylo možné uspořádat bez dlouhodobé podpory města Neratovice. Velké poděkování patří rovněž členům druholigového oddílu MFF, kteří stovkami dobrovolných brigádnických hodin připravili hřiště a celý areál, tak, aby splňoval přísná kritéria evropské softballové federace a po celou dobu trvání mistrovství pak zajišťovali jeho hladký průběh, počínaje úpravou hřiště a zajišťováním materiálu a konče ozvučením, péčí o hráče a funkcionáře a dalšími službami. Nechyběly vlajky, hymny, hlasatelé, prostě vše, co patří k velkému sportu. Nejlepší odměnou jim byly velmi příznivé ohlasy ze strany účastníků, a to i v porovnání s pražskými organizátory.
