V neděli proběhlo zimní ženské soustředění na Kladně. Na programu byly základy pole, přátelský zápas s místními Miners, zkouknutí ženské biatlonové štafety a odpoledne slajdování s pálkou.
Celému soustředění předchází několi historek, jejichž stůjcem je Máří. Auto vypisuje na sobotu 7.00, přestože soustředění je v neděli. Taktéž na sobotu rezervuje hospodu, což ovšem v sobotu zjišťuje a přebukovává. Poslední historka je ze sobotního večera, kdy oznamuje, že nemůže zvednout házecí ruku a tudíž nikam nejede.
Na kladenské hale se i tak scházíme v hezkém počtu 9 ks. Úvod proběhl v poměrně svižném tempu, kdy jsme něco malinko naběhaly a relativně hodně míčů posbíraly. Lehce sme se zaměřily na techniku a zjistily, že míče bez rukavic můžem sbírat častěji s ohledem na to, jak silní jsme v této dovednosti byly 😉 Po hodince a půl jsme se začly připravovat na přátelák. P..u, jak říká Voťas, jsme obsadily samými na těchto postech „vyhranými“ jedinci. Nejzkušenější tak byla Marťa na dvojce, Věrka se prala statečně na kečru, Madla na spojce a nováčka Leňu jsme hodily na osmičku. Na nadhozu se vystřídaly Adél (4 inn), jistota Míša (1 1/3 inn) a Janina (2/3 inn). Začínalo se stavem 1:1, BB moc nebylo a pokud to šlo tak se švihalo. Po metách nám to sice moc neběhalo, ale za to nám to docela pálilo a tak sme před nastaveným inningem vedly asi o milion bodů. V tý poslední směně jsme promíchaly sestavu a o jeden bod prohrály (teda říkal Milan – kauč Kladna, my už to pak nepočítaly). Jako zkušený closer se ukázala Míša, která na plný mety vystřídala v kruhu Janinu a zakončila SO. Na jedničce sbírala kromě Míši s Janinou zkušenosti Andy, na trojce se prostřídaly Hudla s Adél. Zápas bezpochyby splnil svůj účel. Zaprvé nás bavil a za druhé se dost pálilo, takže sme mohly na nových postech celkem rozkoukat 🙂 Zjištění zápasu: chytá-li kečr míč v rybě v poli a vyrazí ho ven, míč je ve hře.
Po zápase se jelo do Madlou vybraného a Máří rezervovaného podniku Na Garážích. Výběr podniku byl provedem hlavně na základě toho, že vlastnil TV, na který bylo v plánu zkouknout již zmiňovanou štafetu. Když sme tam vlezly, přivítala nás pekelně zakouřená místnost s televizí. Po chvíli se ukázalo, že máme nekuřacký salónek vzadu. Jeho slabinou byla absence TV. Marťa říkala, že to neva, že se budem koukat na netu. Bohužel při zavřených dveřích nešla wifina. Nakonec jsme to zvládly odfandit v kombinaci informací od servírky, chabého připojení a občasných výběhů na střelbu.
Po obídku jsme se nejprve věnovaly ulejvce, jak obranné tak nabíhané. Pak přišly na řadu slajdy a s nimi letošní první zranění. Při posledním slajdu si Andy škobrtla, nejdřív jsme myslely, že je to výron, rentgen však odhalil zlomeninu, takže sádra na šest týdnu. Přejeme Andy nekomplikovaný a rychlý srůst. Andy s Věrkou a Janinou ofrčely na pohotovost a zbytek se jal konečně dělat to, co se dělá v pálkařské tělocvičně, tedy pálit. Marťa byla na začátku umístěna na stativ u žíněnky. Z nějakýho nepochopitelnýho důvodu však první míč poslala do středu tělocvičny. Naštěstí v tom místě postávající hlouček minula. Pak povídala něco jako, že se zamyslela. Jinak musím pochválit jak Marťu, tak Leňu za prozatímní pokrok na pálce, opravdu je to vidět. V pět hodin jsme to zabalily a frčely domů.
O víkendu se soustředily Andy, Adél, Hudla, Janina, Leňa, Madla, Marťa, Míša a Věrka. Díky všem za účast a těším se na další společnou akci, ať už softovou či nesoftovou 🙂
