Další turnaj 3.ligy se odehrál za slunečného počasí v bohnickém Joudrs areálu. Organizátoři fungovali na jedničku. Kromě úpravy hřiště byl k dispozici i clubhouse s občerstvením. Naše děti se pak mohli vyblbnout na sítí chráněném hřišti nebo beachovém kurtu. Takže pro náš tým naprosto ideální místo.
Po předčasném příjezdu Dufi z Anglie se začalo blýskat na vytuněnou sestavu. Tu zazdila Máří snahou stát se uměleckou řezbářkou, při které si ve čtvrtek večer rozřízla palec na chytací ruce. A tak máme zase jen jednu spojku a zase nemáme kečra. Dalším odpadlíkem byla Adélka, která se v sobotu vydala na osmihodinovou vyjížďku v rámci Krále Šumavy. V neděli už ale nastoupila. V sobotu se do sestavy vrátily po šestinedělí Barka a po úrazovo-pracovně-školních komplikacích Marťa. Oba dny pak na hřišti válčily s míčem, pálkou i samy se sebou Andy, Dufi, Evža, Haňa, Hubka, Hudla, Janina, Madla, RS a Věrka. V neposlední řadě byla oba dny Máří čekající na svoji roli pinch runnera, které se nakonec nedočkala, ale v jednom zápase už se k tomu schylovalo 🙂 Její role však byla důležitá i tak – dodala sušené maso, které některé jedince spasilo před jistou smrtí hlady, zapůjčila v sobotu rukavici Hudle, v neděli Adélce, kaučovala, drndala kočárek s Barčiným Tomáškem a vůbec dělala co bylo třeba.
Turnaje se zúčastnilo 10 týmů, které se utkaly nejprve v petičlenných skupinách každý s každým. Ti shodně umístěni ve skupinách pak hráli o umístění finální. Na poslední chvíli se odhlásil tým z Radotína, který byl ale okamžitě nahrazen polským týmem a tak se na rozpisu prakticky nic neměnilo. My jsme se postupně střetly se zmiňovaným týmem Damony z Polska, Joudrs C, Spectrem a Kladnem.
První zápas nás čekal v sobotu v 9 ráno s Polkama. Navíc s týmem, o kterém jsme nevěděli zhola nic, kromě výsledků z dubnového Joudrs Cupu. Osobně jsem očekávala silnějšího soupeře. Překvapilo mě, že nechaly házet celý zápas holku, která se na nadhozu evidentně trápila. Vyhrály jsme snadno rozdílem po třetí směně 0:23. Byl to první a poslední zápas, co jsme odehrály bez chyby a s nulou. A taky to byl jediný zápas, na který se nám nepovedlo sehnat kauče, je fajn, že to bylo s nejslabším soupeřem.
Po zápasové pauze nás čekal silný tým Joudrs C, jejichž hráčky mají vesměs zkušenost z vyšší soutěže, navíc jsou v porovnaní s náma stále ještě dost mladé. Vyhrály jsme těsně 6:5, když jsme nejprve musely ve trojce otáčet z nepříznivého stavu 1:5 na 6:5 a po té udržet dvě směny čisté konto. Určitě cenný zápas a cenná výhra. Kaučoval Keletti – díky.
Následovala dlouhá šestihodinová pauza, která se ještě nabíraným skluzem protáhla o třičtvrtě hodiny. V pauze jsme slavily Hubčiny kulatiny, cpaly se pizzou, masem i dortem. Zkoukly několik zápasů, včetně druholigového duelu mezi Joudrs B a Tempem A. Taky jsme zjistily, že my jsme úplně normální, zatímco jiní jsou postiženi, třeba talentem.
Do posledního zápasu se hecnul Bohy a pokusil se z nás vykřesat ještě nejakej výkon. Taky se osobně přijel podívat pan předseda. No co si budem nalhávat, viděl to nejhorší co mohl. Zahrály sme pěknou čočku a soupeři zápas prakticky věnovaly v poměru 7:8. V urychlované dohrávce čtyřky jsme sice uhrály tři auty těsně před vypršením časového limitu, čímž jsme si vydobily směnu navíc na obrat, ale ten se nekonal a Spectrum mohlo slavit výhru. Bohymu děkujem a snad nás příště dostane do ruky v našem lepším rozpoložení 🙂
Trošku jsme si tím zkomplikovaly sitaci a začly počítat případná kolečka, která můžou nastat. Vše jsme ale ještě měly ve svých rukou. Stačilo v neděli ráno porazit Kladno a tím bysme měly jisté první místo ve skupině, v případě porážky by záviselo na výsledku zápasu Polek s Joudrs C, výhra Polek by nás z kolečka šoupla na 2. místo ve skupině, výhra Joudrs na místo 3. Za tmy jsme se jely pořádně vyspat a nabrat sílu na neděli.
Když jsme se v neděli sešly, byl už na hřišti nedělní kauč Pepa. Taky už bylo jasné, že Polky podlehly Joudrs C.
Chtěly jsme porazit Kladno a to se s Romčou na prkně taky podařilo. Výsledek byl poměrně jednoznačný 12:1. Pozitivní byl náš útok, který komplexně fungoval. Bylo to druhé utkání ve skupině, které skončilo rozdílem v náš prospěch. Nicméně v obranné části jsme vyprodukovaly opět poměrně dost chyb, což se soupeři naštěstí nepodařilo potrestat.
No nic naplat jsme dobrý a sme zase ve finále 🙂 Tentokrát jsme se v něm utkaly s týmem z Merklína, který stejně jako my utržil ve skupině jednu prohru. Oba týmy už byly hodně unavený. Merklín navíc odehrál turnaj v devíti. Pepa svolal předfinálovou poradu hodinu a čtvrt před zápasem, kteréžto sdělení nás málem porazilo. Naštěstí nám pouze řekl sestavu a délku rozcvičení ponechal v naší režii s doporučením delšího rozběhání. Asi jsme se jeho radou řidily neb jsme vyběhly čtvrt hodiny před Merklínem.
Začátek finále se ještě trochu protáhl, protože zápasy nabraly oproti rozpisu lehce skluz. Hod korunou rozhodl, že budeme vedeni jako hosté, takže Merklín bude mít případně k dispozici dohrávku. Rozhodčí pískal poměrně širokou zónu, což asi bylo ku prospěchu věci, neboť nutil pálkařky k pálení. Oproti sobotnímu unavenému zápasu se Spectrem jsme trochu zlepšily výběr a nešvihaly horní bally, kromě Adél, která den před tím díky své nepřítomnosti nedostala vynadáno 🙂 Zápas byl poměrně vyrovnaný na chyby i na hity a my nakonec s dvojkou trojkou obsazenou udržely těsné vítězství 3:4.
Velké poděkování Pepovi za nedělní šéfování.
První místo v turnaji je pravděpodobně naším historickým maximem. Navíc nás tato výhra katapultovala na první místo v ligové tabulce. Nutno říct, že soupeři ve 3. lize jsou poměrně vyrovnaní. Ve skupinách velmi často dochází ke kolečkům, které řeší vzájemné zápasy či body proti. Utkání o konečné umístění skončily s výjimkou jednoho zápasu těsným vítezstvím o bod. Je tak fajn, že nejde úplně dopředu říct kdo je favoritem a kdo outsiderem. Zápasy obecně rozhoduje lepší pálka a agresivní běh na metách. Prakticky žádný z týmů nedisponuje dokonalou obranou. Navíc je zápasů na turnaji hodně a ke konci jde taky o to, komu zbude více sil.
A naše vlastní hodnocení? I u nás stejně jako na minulém turnaji rozhodla pálka. V každém zápase jsme v prvním inningu dokázaly skórovat. Co je myslím chyba, že pokud uděláme hodně bodů v prvních dvou inningách, přijde pak úplně hluchá směna a to i přesto, že soupeř nevymění nadhazovače. Tentokrát se na pálce dařilo hlavně Evže s Madlou, dobře se opírala Hubka, a víkendový batting si až posledním zápasem „pokazila“ Romča, ale 517 je pořád dost slušný 😉 Oproti spokojenosti s pálkou se stále potýkáme s polařskými nedostatky. Za víkend jsme nasbíraly 13 éček a to byl myslím zápis hodně benevolentní, obzvláště v zápase se Spectrem. Paradoxem jsou tak poslední směny zápasů, ve kterých vedeme o bod. V takovém případě by se hodilo dotlačit ještě aspoň jeden, což se nám nedaří, co se ale daří je pak udržet a nedovolit soupeři skórovat.
Kromě skvělého výsledku se turnaj vydařil i po společenské stránce, takže se těšíme zase příště. A kdy to bude? 21.-22.6. v Merklíně a Spáleném Poříčí.
