První květnový víkend nás čekal první turnaj letošní 3. ženské ligy. Kdo po teplé zimě očekával příjemný teplý víkend šeredně se spletl. Hlavně v sobotu byla neuvěřitelná zima. Rozpis nám přisoudil kladenskou skupinu B. V ní jsme se postupně střetli s Mistrálem, Kladnem a Merklínem. Tajnej plán byl umístit se do druhýho místa, protože jinak bysme museli bojovat o umístění v dolní půlce, kde byl rozpis kvůli špatnému počtu účastníků ne úplně přívětivý a hrozilo, že bysme taky mohly jet na otočku na jeden západ do Sedlčan.
V sobotu jsme tedy odjeli na Kladno ve složení Adél, Andy, Haňa, Hubka, Hudla, Janina, Madla, Máří, Míša, RS, Věrka. V prvním zápase nás popořila Skippy, ve druhém a třetím Evža. Na poslední chíli se nám povedlo zlanařit Kelettiho na kaučování, kterému patří velký dík.
Jako první nás tedy čekal Mistrál. Ten neměl před turnajem vyplněnou soupisku, takže jsme o nově vzniklém týmu nevěděli vůbec nic. Snad jen to, že jeho kostru tvoří hráčky, které začínaly v Uhelných Skladech a přes štaci ve Spectru se nakonec dostali do Mistrálu. Pravděpodobně největším deficitem tohoto družstva je nadhazovačka. Starty v zápase byly o trpělivosti a výběru toho správného míče a on buď přišel a byl to hit nebo nepřišel a byla to meta zdarma. Tuto část hry jsme zvládly dobře, když jsme v každém inningu dotlačily 4 nebo 5 bodů. Daleko horší to bylo s výkonem v obraně, kde jsme se dopustily řady chyb. Což by se nám proti lepšímu soupeři mohlo vymstít. Ze zápasu jsme nakonec udělaly drama, když jsme museli otáčet v dohrávce trojky na konečných 13:12 v náš prospěch. Nicméně první výhra byla na světě. S touhle výhrou jsme původně tak trochu počítali, ve finále se ukázalo, že to byl vlastně ten nejméně důležitý zápas.
Po zápasové pauze, při které jsme povinně navštívili ohřívací restauraci, nás čekal těžší kalibr. A to Kladno, jehož kostru tvoří hráčky, které vloni hráli extraligu. Do zápasu ale vlítnem na pálce bez respektu. Celý zápas držíme vedení. Opět si to komplikujeme v jedné směně, kdy vršíme jednu chybu za druhou a pouštíme soupeře na dostřel. Vitězství ale udržíme, když rozhodující pálkařku vyndá SO Romča za stavu 7:10 pro nás. Druhá výhra a zatraceně důležitá 🙂
Hned jsme nastupovaly k poslednímu zápasu ve skupině a to s Merklínem. Od něj jsme čekaly trochu víc. Ale bylo jich akorát devět. Mezi zápasy měly pravidelně zápasovou pauzu, což v tý šílený zimě nebylo nic příjemnýho. Na nás se každopádně rozcvičit nedokázaly a my v laufu z předchozího zápasu zvítězily hladce 3:18.
Výhra ve skupině nás katapultovala do nedělní finálové skupiny. Ta se hrála opět na Kladně. V neděli si nás vzal pod svá křídla Dan. Díky Dane. Jinak jsme se slezli v prakticky stejné sestavě jako v sobotu. Chyběla jen Míša, u které se později ukázalo, že bude chybět kvůli zranění, který skoro nikdo nezaregistroval, dalších pět týdnu, a Evža byla tentokrát na první zápas.
Ve skupině jsme měli vítěze zbylých dvou skupin tedy Blondies z Českých Budějovic, které jdou průběžně během posledních let nahoru, a pražské Eagles, které nepřihlásily druhou ligu, na kterou měly nárok. Každý z těchto týmů měl tak jisté umístění na bedně a šlo jen o to, jak se na ní rozmístíme. Ráno jsme se utkaly s Blondýnama, na které jsme si věřili. Důležitá byla první směna po které jsme se ujali vedeni 1:3. Romča držela skvěle na nadhozu a Budějky prakticky k ničemu nepustila. Problém jsme měli s přečasováním na druhou nadhazovačku, která byla o poznání rychlejší než ta úvodní nebo ty, co jsme potkaly v sobotu. Sice jsme ji nakonec rozstříleli v posledním inningu a zápas dovedly do vítězného konce 3:13 , ale trvalo nám docela dlouho se přeorientovat. To je něco na čem se dá zapracovat a je dobře že to víme.
Po zápase se část lidí přesunula na polívku, Máří teda samo na hranolky ;), část koukala na souboj Kladna s Joudrs a Haňa odjela uklízet 😉
Do posledního zápasu s Eagles jsme už asi nenastoupily uplně naladěny, zkoncentrovány a hladovy po vítězství. Prohrály jsme poměrně jednoznačně 11:0. Co mě mrzí je, že jsme neudělaly ani bod.
Očekávání, že Eagles porazí i Blondies a my tudíž skončíme druhé se nenaplnilo, teda druhé místo se naplnilo, ale komplikovaněji než jsme myslely. Blondies nesklonily hlavy a s Krčí si poradily 8:4. Každý měl tak po jedné výhře a jedné prohře a o pořadí na prvních třech místech turnaje musely rozhodovat obdržené body ze vzájemných zápasu. Nejlíp na tom byly Eagles, pak my a nakonec Blondies.
A výsledek? 2. místo je skvělý vstup do sezóny. Bilance čtyř výher a jedné prohry je poměrně lichotivá. Zvlášť když vezmu v potaz komplikace, které se postupně vynořují především v obsazení jednotlivých postů. Po Dufiině odjezdu to vypadalo, že budeme mít skvělou spojku v Báře, ale ani ta nakonec letošní sezónu neodehraje. Nezbývá, než nechat hrát spojku Máří jakožto našeho jediného kečra a lepit post chytače, což zas není úplně jednoduché pro nadhazovačky. Dalším lepeným postem je jednička, kde se nakonec skvěle chytla Hubka, tak uvidíme kdo se k ní přidá 🙂 Po sobotě jsme navíc přišli o Míšu s naštíplou rukou – přejeme brzké uzdravení. Sehrávkové neratovické soustředění tak v podstatě přišlo trochu vniveč, protože jen málokdo trénoval ten post, na kterým teď vlastně nejvíc hraje. Čeho se musíme zbavit jsou jednoduché chyby v poli, musíme pochytat příhozy a ve vnějším poli zastavit míč. A hlavně se nesmíme chybově dorovnávat – u nás je obvykle směna, kde si to éčko chce vybrat každej a to je trochu moc. Obecně to chce více klidu a hladu po míči. Pozitivní je naše pálkařské vystoupení. I tam jsou slabiny, ale takové na kterých se dá zapracovat. A nevidím to jako náš zásadní problém. Kromě posledního zápasu jsme z prvního útoku dovezli vždycky alespoň bod. Myslím, že je o co se opřít, pokud budeme stabilně pálit tak jako tento víkend. Vynikají a stabilní pálkařskou formu měly Věrka, Adélka a Romča, tak snad jim vydrží i do následujících víkendů.
Další turnaj bude na přelomu května a června v bohnickém areálu. Těším se do dalších bojů.
Závěrem už jen pohled na celkovou ligovou tabulku.
