Letošní účast v Kvalifikaci o 2. ligu nám spadla takříkajíc do klína. Postupovali jsme z druhého místa v Přeboru a to zejména díky „vítězství jednookého nad slepým“ v zápase posledního kola se Spectrem. Po lehčí diskusi jsme se rozhodly tuto výzvu přijmout, protože:
a) se konečně sejdeme VŠECHNY na jednom turnaji, tudíž nebude potřeba tahat mrtvoly a hledat nějakou devátou, nedejbože desátou hráčku
b) si hezky si zahrajeme a předvedeme, co umíme
c) se Romča cítila po zranění málo softballově vytížená
d) mládí chce hrát furt
e) Janina nemůže jet na třídní sraz obávajíc se návštěvy vykřičeného domu se spolužáky
f) Madla už bude mít odrozeno a tak přidáme i příjemnou povinnost zapít miminko
Bod A se začal hroutit asi 5 dní před akcí, kdy odpadla kvůli nemoci Markéta. Dalším marodem se stala 2 dny před turnajem Dvořka. Na chatu se navíc začaly množit zprávy a trumfy o to, kdo víc kašle a smrká. Postupně jsme zjišťovaly, že na nemoce nepomáhají žádné známé léky: ležení v posteli, bylinky, cokoliv z lékárny, alkohol jakéhokoli druhu a množství. Suma sumárum v sobotu bylo připraveno do hry 12 hráček a to jen díky Adélčiným schopnostem nalákat mladé a nadějné. Škoda, že chyběl Voťas, konečně by někoho takového viděl.
Bod B vyšel, i když někdy jsme předvedly to, co jsme zrovna nechtěly.
Bod C myslím vyšel na 100%. Romča byla vytěžená dost.
Bod D se potvrdil zejména v neděli, takže vlastně byl rovněž splněn.
S bodem E si nejsem jistá. Možná by Janina vyměnila nedělní dopoledne v clubhousu a následující téměř filozofickou debatu za lehce nadržené spolužáky.
Bod F splněn nebyl. Madla to zvládla až v neděli (že by jí k tomu pomohly naše výkony? ;o)), ale stíhala nás přes den ještě informovat jak to probíhá. V jednu chvíli jsme byly my i ona „v očekávání“.
Rozpis turnaje (5 účastníků, každý s každým) nás nemilosrdně vyhnal z postelí ve víkendově nekřesťanskou hodinu, ale nikdo nezaspal (uvíznutí Hudly ve výtahu, byla jen malá bezvýznamná epizodka, protože netrpí klaustrofobií) a Pepa (náš náhradní kauč) mohl zjišťovat, co kdo hraje, nehraje, kam a jak běhá a tak. Prvním našim soupeřem byl SaBaT, toužící opět se podívat o soutěž výše, který také celou kratochvíli pořádal. Pepa jako rázný muž neváhal do sestavy zařadit naši novicku, protože proutek je potřeba ohýbati dokud je mladý. A dobře udělal.
První dvě směny jsme se spíše vzájemně oťukávaly, SaBaT jednou bodoval, my byly na metách. A pak se začaly dít věci. Získáváme 5 bodů – soupeř 2, přidáváme 4 body (nezastavuje nás ani nová nadhazovačka) – soupeř taky. Stav v půlce zápasu je 9:7. Na naší nulu odpovídají Sabaťandy ziskem šesti doběhů a rázem otáčejí na 13:9. To už vystřídala Adélku na prkně Hubka. Nevzdáváme to a na další novou nadhazovačku děláme 6 bodů, soupeř přidává 3 a před poslední směnou těsně vede 16:15. Utkání už dávno přesáhlo vyměřené dvě hodiny, takhle dlouhý zápas jsme letos vzhledem k časovým limitům v Přeboru i 3. lize ještě nehrály. Diváci z řad dalších týmů před posledním inningem tipují, že se bude hrát tie-break. Ten ale rázně odmítáme další smrští hitů a ziskem 5 bodů. SaBaT má dohrávku, stát se může ledacos. Trochu nás uklidňuje první aut první pálkařky, další pouštíme na metu, ale následují dva auty a konec zápasu. Po dvou hodinách a 45 minutách vyhráváme házenkářským výsledkem 20:16. Uf :o).!
Dobře jsme pálily, nenechávaly moc lidí na metách, běhaly téměř vždy o metu dál. V poli to bylo skoro bez chyb, občas spíš špatné rozhodnutí co zahrát, než klasický error. Na pálce se dařilo Evže (3/5 1xBB, 3xRBI), Skippy (2/5 1x2B, 1x3B, 3xRBI), Adélce (2/3 1x2B, 3xRBI) a zapomenout nesmím na Marťu – exkluzivní začátek kariéry – 2/3. Ale hit mají na svém kontě téměř všechny hráčky.
Sestava: Evža 2, Máří 6, Romča 8/3, Dufi 4, Adélka 1/8, Barka 3, Hubka 1, Skippy 5, Marťa 9, Hudla 9, Míša 7
Další zápas nás čekal vlastně za hodinu, stihly jsme poreferovat nejbližší okolí, pozdravit Báří a Štěpánka a občerstvit se. Bohužel nás opustil Pepa, který se přesouval na barážový zápas našich kluků.
S odchodem Pepy, jako by na nás padl nějaký útlum a bohužel jsme byly pro dalšího soupeře – Dračice Brno – velmi snadným soustem. Že budou pálit, jsme věděly. Ale že naše příhozy budou lítat tam, kam nakonec lítaly, to nečekal nikdo. Stalo se a jediným kladem utkání bylo to, že jsme mohly jet brzo domů. Dvě směny, ve kterých jsme inkasovaly po 7 bodech, nás dostaly hodně dolů. Pálkařsky se skvěle předvedla Dufi 2/2, ale jinak …
Sestava: Máří 6, Hubka 9/DP, Romča 1/7, Dufi 2, Adélka 4, Skippy 8, Hudla 5, Marťa DP, Míša 1, Janina 7/9
I v neděli začínala číslice na budíku šestkou. Ponurou ranní atmosféru navíc doprovázel vytrvalý déšť, který nevěstil nic dobrého. Navíc se začala projevovat prodělávaná nachlazení a odpadaly první kusy – Máří. SaBaTí hřiště byla obě pod vodou, a tak všechny 4 týmy, které měly ráno hrát, naplnily místní clubhouse a čekaly na vyjádření technického komisaře. Jeho závěrečný verdikt byl, že se sejdeme ve 12:00 na Joudrs a tam se uvidí. Předpovědi o vývoji deště se lišily – Alladin v mobilu Adélky předpovídal déšť až do večera, Křivin z Brna věštil, že nad Joudrs přestane pršet ve 12. Křivin vyhrál, i když se sekl o hodinu.
Dopoledne v clubhousu jsme strávily pitím čaje a kávy, diskusemi nad dalšími možnostmi vývoje počasí a turnaje, posloucháním cestovatelských historek Barky, debatou nad jmény nejen pro novorozence a dalším tlacháním. Do akčnějších věcí jsme se vzhledem k tomu, že Míša odjela změnit sport (rugby) a Máří ležela v posteli, radši nepouštěly.
Po přesunu na Dolákovku jsme obhlédly hřiště a čekaly na další verdikt technického komisaře. Ten zněl, že se musí odehrát tři zápasy: MFF – Ledenice, Dračice – SaBaT, Ledenice – Dračice. Vzhledem k počasí a naší sestavě (přítomno 8 hráček, 1 čekající v teple, 1 v posteli) jsme uvažovaly i odstoupení z turnaje. Po další diskusi s technickým komisařem jsme ale naše plánované skreče ani nevytahovaly na světlo a čekaly, zda do 13:30 (deadline na konec deště, kdy se dá ještě stihnout upravit hřiště a odehrát všechna utkání) přestane pršet. Přestalo. Následovala naše další diskuse, která byla po oznámení začátku zápasu na 15:00 ukončena rozhodnutím Evži k utkání nastoupit. Máří tedy definitivně balí, i když si o tom myslí své, a my tak budeme hrát v desti. Závažnost situace dokládá epizodka z klubovny, kdy se naše profesorka a nyní i vědecká pracovnice Janina pustila sama se sebou do Stiga hokeje. Rozvážným krokem vždy po jednom tažení hráčem přešla na druhou stranu, obhlédla situaci a opět, tentokrát hráčem druhého týmu, zahrála. Z této letargie ji naštěstí dostala Romča, která se nabídla, že si zahraje a několika tvrdými údery a ataky jasně zvítězila.
Příprava na zápas proběhla v optimistickém duchu, trochu jsme si ji některé zpestřily řešení problému DP, Flex, Defo atd. Tímto ještě dodatečně děkujeme všem konzultantům. Zápas nezačal tak špatně, jak nakonec skončil. Byly jsme až na 3. metě, ale bod jsme nedotáhly, v obraně jsme zahrály, co se dalo, i za cenu 2 obdržených bodů. V další fázi utkání jsme si však s ledenickou nadhazovačkou už neporadily a byly na metě pouze dvakrát – Romča a Máří. Naopak mladé pálkařky soupeře trefovaly co šlo, a kam to šlo, a když jsme k tomu přidaly pár nepřeností v obraně, odcházely jsme poraženy 15:0 po 4. směně. Škoda.
Sestava: Evža 2, Barka 3, Dufi 4, Romča 1/8, Adélka 8/1, Hudla 5, Janina 7, Máří 6, Marťa DP, Hubka 9
Po zápase jsme ještě stihly kousek úspěšného utkání našich chlapců o postup do 2. ligy. Gratulujeme. Zbývající souboje naší Kvalifikace nakonec rozhodly o tom, že nahoru jdou Ledenice, na nějakého odpadlíka čekají Dračice, žádného dalšího už nechce Matfyz, v přeboru zůstává SaBaT a vrací se PéVéčka.
Děkuji ještě jednou všem účastnicím i dalším podporovatelkám a podporovatelům. Ostudu jsme myslím neudělaly a za rok, až Adélka ještě více uplatní své kouzelnické schopnosti ve shánění mladých šikovných nadějných a přítomných hráček, to třeba můžeme zkusit znova :o).
