V pátek večer se v restauraci Penzionu U Josefa sjely dvě hráčky, Barka a Evža, a pět členů realizačního týmu, koučové Madla a Voťas, řidič/fanoušek/otec Vráťa, fotograf/invalida Romča a fotograf/dítě Terka. To dost kontrastovalo s vedlejším stolem plným nažhavených Sabatích kobyl (a jedné Kobylky). V sobotu ráno nás ale doplnilo plné Věrčino auto (s Adélkou, Dvořkou, Dufi a Janinou), operativní záloha Markéta a motorkář Máří, se kterou dorazil poslední suportér – fanoušek a dočasný zapisovatel Robik alias Páca.
Dodrželi jsme tedy letošní tradici, že softball se přece hraje v devíti, a tento počet naštěstí nesnížil ani přesný Dufin zásah Barčina čela při úvodním show-time. Vyrazili jsme do úvodního zápasu s domácím Merklínem, který do letošní sezóny výrazně posílil fúzí s plzeňskou SVŠ. Toto posílení se projevilo i v zápase s námi. Bohužel jsme navíc byli v prvních 3 směnách bezzubí na pálce, což bývá v časově omezeném utkání (75 min.) osudné. Domácí si za tu dobu vytvořili přes všechnu snahu Adélky na prkně (outdoorová premiéra) pětibodový náskok, který si udrželi až do konce, zápas nakonec skončil 8:3. My jsme pálili dobře jen ve 4. inningu, kdy nám 4 hity, kterým vévodil Věrčin 1-RBI-dabl, přinesly 3 body.
Ve druhém zápase jsme se potkali s tradičním rivalem ze Spectra. Zápas za nás odházela moc pěkně Janina (2xBB, 6xH (z toho jen 3x do OF)), ale bohužel nám nezafungovalo pole – našich 5 errorů darovalo soupeři 4 body navíc. V dohrávce pětky, když uplynul časový limit, tak byl stav nerozhodný 7:7, dva auty, na metě jsme měli dva běžce a na pálce Evžu. Vítězný hit se ale nekonal a remíza nám vzhledem k výši předchozí porážky „zařídila“ poslední místo ve skupině. Naše pálka v zápase opět nebyla nijak přesvědčivá, nejhezčí odpal předvedla Adélka, 2-RBI-dabl, jinak jsme se na mety dostávali většinou na BB nebo na míče do IFu.
V neděli nás tedy čekal jediný zápas, souboj o celkové 5. místo s domažlickými Vlčicemi. Jejich smečka byla ale až trapně krotká, skóre 12:0 po prvním inningu mluví samo za sebe. Potom poslaly holky z Chodska na nadhoz přece jen vyšší kvalitu, ale to už nás nemohlo zastavit. Nestihli jsme víc než 3 inningy, ale na skóre 20:3 to stačilo. Vítězný zápas si připsala Barka, ale možná že pyšnější než na Winning Game je na dvě HB po sobě – to se jí na prkně asi ještě nestalo. Pole těžko hodnotit, Domažlice ho prakticky neprověřily, Dufi s Dvořkou si na ose C-1B hezky potrénovaly situaci SO23 (4x). Na pálce jsme dostali strajků jako šafránu (10xBB (Evža 4x) i přes snahu opravdu pálit vše, co se podobá … a někdy i to, co se nepodobá), po dvou hitech zaznamenaly Dufi (1x2B) a Věrka.
Přesto, že jsme na turnaji hráli bez dvou stabilních nadhazovaček (Romči a Míši), mohli jsme určitě dosáhnout lepší umístění, než jsme dosáhli. V nadhozu totiž nebyl problém, Adélka, Janina i Barka zvládly vše v pohodě. Potřebovali bychom ale zklidnit a zpřesnit hru v poli a taky přesvědčivěji pálit jednoduchý nadhoz. Škoda, že jsme si v neděli nemohli zahrát lepší zápasy než s Domažlicemi. Sice bychom museli dřív vstávat, dostali se později domů a víc bychom zmokli, ale zase bychom se něco naučili. Takto to zbylo na Krč za 14 dnů – ale to už bude jiná liga!
